Číměř (okres Jindřichův Hradec)

Číměř
Znak obce ČíměřVlajka obce Číměř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNová Bystřice
Obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
(správní obvod)
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°3′38″ s. š., 15°4′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel700 (2024)[1]
Rozloha45,75 km²[2]
Nadmořská výška519 m n. m.
PSČ378 02, 378 32, 378 33
Počet domů349 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.7
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduČíměř 12
378 32 Číměř
[email protected]
StarostaMgr. Radek Kněžínek
Oficiální web: www.obeccimer.cz
Číměř
Číměř
Další údaje
Kód obce546101
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Číměř (německy Schamers, dříve také Čachomiřice) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije v ní 700[1] obyvatel. Číměř leží na hlavní silnici Jindřichův Hradec – Nová Bystřice, v údolí Kostěnického potoka. Další silnice z Číměře vedou do Bílé, Sedla, Kunějova a Dobré Vody. Území patří do přírodního parku Česká Kanada, velmi málo dotčeného negativním působením ekonomiky.

Části obce

Obec Číměř se skládá ze sedmi částí na sedmi katastrálních územích:

  • Číměř (i název k. ú.)
  • Bílá (k. ú. Bílá u Sedla)
  • Dobrá Voda (k. ú. Dobrá Voda u Číměře)
  • Lhota (k. ú. Lhota u Sedla)
  • Nová Ves (k. ú. Nová Ves u Sedla)
  • Potočná (k. ú. Potočná u Číměře)
  • Sedlo k. ú. Sedlo u Číměře)

Historie

Nejstarší zmínky o osadě jsou z poloviny 13. století, kdy patřila augustiniánskému klášteru v Třeboni. V roce 1463 se dostala k jindřichohradeckému panství. Už podle nejstarších záznamů je Číměř uváděna jako městečko, které mělo právo pořádat trhy, obchodovat se solí a vínem, mělo robotní úlevy a mohlo používat znak. Za třicetileté války bylo vypáleno Švédy. Zásluhou Jáchyma Slavaty byla Číměř obnovena a v roce 1674 dokonce povýšena na město. Po vymření pánů Slavatů z Chlumu na počátku 18. století se Číměř dostala k Černínům, novým hradeckým pánům.

V 19. století byla Číměř významnou poštovní stanicí mezi Vídní a Prahou. V roce 1870 žilo v Číměři 784 obyvatel, byla zde škola, k městečku patřily mlýny Kličkův a Traxlerův (něm. Traxlermühle). V 19. století se velká část obyvatelstva zabývala výrobou plátna. Převažovalo německy mluvící obyvatelstvo, které pak bylo po roce 1945 vysídleno.

V letech 1938 až 1945 byla obec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.

Současnost

V obci se nalézá několik restauračních zařízení a obchod se smíšeným zbožím. Místo je také napojeno na síť cyklistických stezek. Mezi Číměří a blízkou Dobrou Vodou je lokalizován lom, v němž stále probíhá těžba. V současné době místní bohatou historii připomíná iniciativa místních samospráv vedoucí k propagaci turismu, obcí je trasována turistická stezka věnovaná právě v minulosti rozkvétajícímu textilnímu průmyslu.

Příroda

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Číměři (okres Jindřichův Hradec).

Zajímavosti

  • Dominantou městečka je věž chrámu sv. Jiljí ze 13. století, jenž se farním stal v roce 1857. Věž byla postavena při renesanční přestavbě kostelní lodi v roce 1616. Barokně byl přestavěn v druhé polovině 17. století. Ve věži je zvon sv. Josef, který věnoval rodák, kanovník metropolitní kapituly Josef Binder. Zvon má hlavní tón h1, spodní průměr 80 cm a váží 430 kg. V roce 1907 jej ve Vídeňském Novém Městě v Rakousku ulil zvonař Peter Hilzer.
  • Na severní stěně kostela byla v roce 1998 připevněna mramorová deska se jmény deseti amerických vojáků, jejichž bombardér zde za druhé světové války svedl souboj s německými letadly.
  • V parčíku před kostelem stojí pomník obětem první světové války. Zajímavostí pomníku jsou dva dělové náboje zabudované v jeho východní straně. Ostatní doplňky pomníku byly po roce 1945 odstraněny.

Fotogalerie

  • Kostel sv. Jiljí v Číměři
    Kostel sv. Jiljí v Číměři
  • Pomník s náboji
    Pomník s náboji
  • Jména pilotů bombardéru B24
    Jména pilotů bombardéru B24

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Jihočeský kraj má čtyři nové přírodní památky. Jsou to rybníky a všechny najdete na Jindřichohradecku. Jihočeský kraj [online]. [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Číměř
Části obce
  • Bílá
  • Číměř
  • Dobrá Voda
  • Lhota
  • Nová Ves
  • Potočná
  • Sedlo
Města, městyse a obce okresu Jindřichův Hradec
Báňovice • Bednárec • Bednáreček • Blažejov • Bořetín • Březina • Budeč • Budíškovice • Cep • Cizkrajov • Červený Hrádek • České Velenice • Český Rudolec • Číměř • Člunek • Dačice • Dešná • Deštná • Dívčí Kopy • Dobrohošť • Dolní Pěna • Dolní Žďár • Domanín • Doňov • Drunče • Dunajovice • Dvory nad Lužnicí • Frahelž • Hadravova Rosička • Halámky • Hamr • Hatín • Heřmaneč • Horní Meziříčko • Horní Němčice • Horní Pěna • Horní Radouň • Horní Skrýchov • Horní Slatina • Hospříz • Hrachoviště • Hříšice • Chlum u Třeboně • Jarošov nad Nežárkou • Jilem • Jindřichův Hradec • Kačlehy • Kamenný Malíkov • Kardašova Řečice • Klec • Kostelní Radouň • Kostelní Vydří • Kunžak • Lásenice • Lodhéřov • Lomnice nad Lužnicí • Lužnice • Majdalena • Nová Bystřice • Nová Olešná • Nová Včelnice • Nová Ves nad Lužnicí • Novosedly nad Nežárkou • Okrouhlá Radouň • Peč • Písečné • Pístina • Plavsko • Pleše • Pluhův Žďár • Polště • Ponědraž • Ponědrážka • Popelín • Příbraz • Rapšach • Ratiboř • Rodvínov • Roseč • Rosička • Slavonice • Smržov • Staňkov • Staré Hobzí • Staré Město pod Landštejnem • Stráž nad Nežárkou • Strmilov • Stříbřec • Střížovice • Studená • Suchdol nad Lužnicí • Světce • Třebětice • Třeboň • Újezdec • Velký Ratmírov • Vícemil • Višňová • Vlčetínec • Volfířov • Vydří • Záblatí • Záhoří • Zahrádky • Žďár • Županovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 9f14d028-e42b-4be6-8697-0bdef339a73f
  • NKC: ge337650
  • GND: 7549642-2
  • VIAF: 242769561