Adolf Würfel

ThDr. Adolf Würfel
Narození14. února 1804
okres Liberec, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí9. června 1891 (ve věku 87 let)
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materarcibiskupský seminář, Univerzita Karlova
Povolánířímskokatolický kněz, teolog, politik
OceněníŘád železné koruny II. stupně
Nábož. vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Würfel (latinsky Adulphus Wuerfel) (14. února 1804 Liberec, 9. června 1891 Praha) byl římskokatolický kněz německé národnosti, prelát pražské kapituly, profesor teologie, spisovatel a politik.

Kariéra

Roku 1827 obhájil doktorát teologie, dále byl profesorem biblických studií v kněžském semináři v Litoměřicích, proboštem v Bohosudově 13. května 1849 byl uveden do úřadu nesídelního kanovníka Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, od roku 1860 byl kanovníkem kantorem, od roku 1863 kustodem, roku 1870 jmenován děkanem, a v letech 1871–1891 proboštem Svatovítské kapituly v Praze. Vykonával funkci rady arcibiskupské konzistoře a jejího soudu, byl také poradcem pražského arcibiskupa Schönborna.

Od roku 1851 byl přihlášen k pobytu v Praze, vystřídal postupně bydliště v kanovnických domech na Hradčanském náměstí čp. 65/IV, 59/IV a nakonec na Jiřském náměstí čp. 34/IV.[1]

Mecenáš školství a umění

Würfel byl obratným organizátorem, manažerem i mecenášem školství a umění. Pro svatovítskou kapitulu získal kolem roku 1872 usedlost Hadovku a proměnil ji v rezidenci proboštství, a roku 1885 zámeček Hanspaulka. Z rodinného (?) dědictví financoval založení německého chlapeckého konviktu v Doupově, složil 3.000 zlatých na stipendia pro studenty z Liberce. Roku 1873 daroval do Martinické kaple Svatovítské katedrály pašijový oltář, který zakoupil za 10.000 zlatých z římské dílny sochaře Wilhelma Achtermanna. V katedrále ještě financoval tři okna s vitrážemi v kapli sv. Jana Nepomuckého. [2]

Publikace

Publikoval asi 11 knih: životopisy sv. Jana Nepomuckého, sv. Cyrila a Metoděje v češtině i němčině, svá kázání pro děti i dospělé a pamětní spis ke kněžskému jubileu Václava Pešiny z Čerorodu.

Odkazy

Reference

  1. Pobytová přihláška pražského magistrátu z roku 1851
  2. PODLAHA 1912, s. 329

Literatura

  • PODLAHA, Antonín: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum, aliorumque praelatorum et canonicorum S. Metropolitanae Ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora. Pragae 1912, s. 328–330

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech