Alfonso María de Borbón y Borbón

Alfonso de Borbón y Borbón
Alfonso, cca 1876
Narození	15. listopadu 1866 Madrid, Španělsko Španělsko
Úmrtí	28. dubna 1934 (ve věku 67 let) Madrid, Španělská republika Španělská republika
Manželka	Julia Mendez y Morales ​(sňatek 1929; rozvod 1931)​
Rod	Bourboni
Otec	Sebastian Portugalský a Španělský
Matka	Marie Kristýna Španělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfonso de Borbón y Borbón (15. listopadu 1866, Madrid – 28. dubna 1934, Madrid) byl španělský šlechtic a pra-pravnuk krále Karla III. Španělského. Je známý tím, že měl 88 křestních jmen,^{[pozn. 1][1]} což je rekord pro historickou královskou osobu zapsaný v Guinessově knize rekordů.^[2]

Alfonso byl synem infanta Sebastiana Portugalského a Španělského a jeho druhé manželky, infantky Marie Kristýny. V roce 1929 se morganaticky oženil s Julií Méndez y Morales, čímž ztratil veškeré nároky na španělský trůn; manželství zůstalo bezdětné a skončilo rozvodem.^[3]

Alfonso de Borbón y Borbón se narodil 15. listopadu 1866 v Madridu. Byl čtvrtým dítětem infanta Sebastiana de Borbón y Braganza a infantky Marie Kristýny de Borbón y Borbón. Navzdory tomu, že se narodil do španělské královské rodiny prostřednictvím manželství lidí ze stejné společenské vrstvy, nebyl mu při narození udělen titul infant. Jeho mládí bylo poznamenáno politickými otřesy. V roce 1868 ho revoluce donutila s rodinou odejít do exilu. Usadili se ve francouzském městě Biarritz. Po návratu jeho bratrance krále Alfonse XII. na trůn v roce 1875 se vrátili do Španělska.^[4]

Kvůli smrti jeho otce v Biarritzu několik měsíců před jejich návratem byli Alfonso a jeho sourozenci svěřeni pod poručnictví krále Alfonse XII. Vzdělání získali na prestižní Theresianum ve Vídni. Poté, co dokončil své vzdělání a vrátil se do Španělska, odmítl vévodský titul nabízený královnou regentkou, protože věřil, že by to snížilo význam jeho šlechtického původu jako dítěte dvou španělských infantů a zastínilo by to důležitost jména Borbón.^[4]

Alfonso de Borbón byl zasvěcen jako začínající rytíř v řádu alcántarských rytířů a byl také rytířem portugalského řádu Kristův a řádu avizských rytířů. Působil jako předseda španělského Červeného kříže.^[4]

V roce 1929 se Alfonso v San Sebastiánu oženil s Julií Méndez Morales, ale manželství skončilo rozvodem s příchodem druhé Španělské republiky. V roce 1933 obdržel od karlistického pretendenta Alfonse Carlose I. titul bórbonského prince a bylo mu uděleno oslovení Alteza (Výsost). Zemřel v Madridu dne 28. dubna 1934 bez potomků. Byl uložen k odpočinku na hřbitově San Isidro.^[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso de Borbón y Borbón na anglické Wikipedii.