Alois Málek
Alois Málek | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1954 – 1958 | |
Ministr lehkého průmyslu | |
Ve funkci: 1951 – 1956 | |
Předchůdce | Josef Jonáš |
Nástupce | Božena Machačová-Dostálová |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 15. ledna 1893 Rozsochy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. prosince 1958 (ve věku 65 let) Slavonice Československo Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Alois Málek (15. ledna 1893 Rozsochy – 2. prosince 1958[1][2][3] Slavonice[3]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa.
Biografie
Vyučil se krejčím. Patřil k zakládajícím členům KSČ v roce 1921. V roce 1926 odjel s rodinou a příbuznými do Sovětského svazu budovat družstvo Interhelpo. Po celou dobu pobytu až do návratu do Československa po roce 1945 působil v KSSS[4] a byl zaměstnán v oděvním průmyslu.[5]
V letech 1946 až 1950 pracoval jako ředitel továrny na oděvy Palas – Artis ve Slavonicích. Počátkem roku 1950 byl jmenován ředitelem prostějovského oděvního kombinátu,[3] aby koncem roku 1950 přešel do vlády Antonína Zápotockého a Viliama Širokého a působil zde v letech 1950–1951 coby ministr lehkého průmyslu. Funkci si podržel až do roku 1956 i v následující druhé vládě Viliama Širokého.
Po návratu do Československa pracoval...nejprve jako vedoucí OP Slavonice, pak jako podnikový ředitel n. p. Slavona, potom jako podnikový ředitel n. p. Oděvní závody Jiřího Wolkera v Prostějově. V lednu 1951 byl povolán na místo generálního ředitele Čs. textilních závodů, dne 8. záři 1951 pak do vlády...jako ministr lehkého průmyslu.Rudé právo, 15. ledna 1953[6]
Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Bystřice nad Pernštejnem-Boskovice. V Národním shromáždění zasedal do své smrti roku 1958. Pak ho nahradil Josef Tatíček.[7]
Na funkci ministra rezignoval ze zdravotních důvodů. Žil pak ve Slavonicích, kde náhle zemřel 2. prosince 1958. Tělo bylo odvezeno do krematoria v Brně.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Alois Málek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní kniha obce městečko Olešnice založená roku 1859 [online]. olesnice.cz [cit. 2012-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-02.
- ↑ a b c d Kronika města Slavonic, rok 1958, s. 221.
- ↑ Report on Czechoslovakia: Zpráva o Československu, Band 4, 1953 (Original von Indiana University), s. 8 (z Rudé právo, 15. ledna 1953).
- ↑ 28. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-27]. Dostupné online.
- ↑ Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 15.1.1953, 33 - 34(15). s. 3.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Málek
- Alois Málek v parlamentu
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 15. června 1948 | Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským |