Anton Špelec, ostrostřelec

Anton Špelec, ostrostřelec
Vlasta Burian a Růžena Šlemrová ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec (1932)
Vlasta Burian a Růžena Šlemrová ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec (1932)
Základní informace
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka73 minut
Žánrfilmová komedie
NámětEmil Artur Longen
ScénářJosef Neuberg
RežieMartin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVlasta Burian
Růžena Šlemrová
Jaroslav Marvan
Theodor Pištěk
Jindřich Plachta
… více na Wikidatech
ProdukceLadislav Kolda
HudbaJára Beneš
KameraOtto Heller
StřihMartin Frič
ZvukJosef Zora
Výroba a distribuce
PremiéraČeskoslovensko 16. prosince 1932
DistribuceMeissner
Anton Špelec, ostrostřelec na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Špelec, ostrostřelec je česká filmová komedie z roku 1932 v režii Martina Friče, v níž hlavní roli vytvořil Vlasta Burian. Hlavní ženskou roli ztvárnila Růžena Šlemrová, dramatická umělkyně, která byla poctěna v roce 1932 státní cenou.[1]

Děj filmu

Antonín Špelec (Vlasta Burian) je výrobce hudebních nástrojů, také člen gardy ostrostřelců a právě se svými zaměstnanci – škudlilem Kukačkou (Jindřich Plachta) a nenažrancem a lenochem Aloisem (Theodor Pištěk) opravuje varhany. Když se najednou ozvou rány z děla a do dílny se přiřítí Špelcův kamarád, bednář a také ostrostřelec Kačaba (Jaroslav Marvan), a připomene mu, že je výroční vyznamenání ostrostřelců a že dostane medaili. Špelec něco naznačí své ženě Rézi (Růžena Šlemrová). Při předávání se ale Špelec dozví, že medaili dostane až na přes rok. To ho naštve a v místní hospodě se opije „liguérem“, urazí velitele ostrostřelců Čtvrtečku (Jiří Dréman) a císaře pána výrokem: „Císař pán je vůl!!!“. K tomu se v hospodě strhne rvačka, po ní se Špelec dostane před soud, kde dostane tři měsíce nepodmíněně. Špelec vyhodí z domu svého kamaráda Kačabu, protože se za něj u soudu nezaručil. Špelcova žena Rézi však vymyslí, aby si to za Špelce odseděl někdo jiný, jinak by mohli živnost zavřít. Přemluví svého dělníka Kukačku, aby si to odseděl, a slíbí mu až čtyřicet zlatých. Špelec se začne tajně schovávat v zadní dílně. Mívá však hlad, protože dělník Alois mu vždy jídlo sní. On neví, že se Špelec schovává, myslí si, že je zavřený. Antona to už štve a také jeho ženu, hlavně, když teta Rézi, Josefína (Ella Nollová) Špelce pomlouvá a on to všechno musí poslouchat. Mezitím se Kukačka seznámí s jedním pobudou (František Kreuzmann), který chce být přes zimu zavřený v teple ve vězení a tak mu nabídne, jestli by si za něj nechtěl sednout a on hned šel. Kukačka si pak našel děvče. Pobuda však ve vězení umřel a všichni si mysleli, že to je Špelec a proto Rézi dostala úmrtní list. Špelec se proto šel schovat ke kamarádu Kačabovi. V den svého pohřbu se Špelec začne vydávat za svého bratra, dvojče Rudolfa. Kukačka mu pak vysvětlí, jak se to má s tím úmrtím, a proto se začne vydávat za bratra navždy, vezme si svoji ženu, také se přihlásí k ostrostřelcům. V hospodě se opět opije „liguérem“ a chce opět urazit císařský majestát, velitel mu ale přinese vysněnou medaili.

Obsazení

Vlasta Burian truhlářský mistr Anton Špelec
Růžena Šlemrová Tereza zvaná Rézi, Antonova žena
Jaroslav Marvan Kačaba, Špelcův přítel
Theodor Pištěk Alois, dělník u Špelce
Jindřich Plachta Josef Kukačka, dělník u Špelce
Jiří Dréman velitel ostrostřelců Čtvrtečka
Ella Nollová teta Josefína
Karel Postranecký známý Rudolfa Špelce z Polska
František Kreuzmann tulák
Alexander Třebovský předseda senátu
Čeněk Šlégl obhájce
Karel Schleichert soudní votant
Viktor Nejedlý soudní úředník
Emanuel Hříbal soudní zřízenec
Anči Pírková Kukačkova milá
Robert Ford zástupce velitele ostrostřelců
Václav Menger ostrostřelec
Jan W. Speerger ostrostřelec

Tvůrci a štáb

Produkční a technické údaje

  • Copyright: 1932
  • Premiéra: 16. prosince 1932 (kina Adrie a Hvězda)
  • Výroba: Meissner
  • Distribuce: Meissner
  • Barva: černobílý
  • Jazyk: čeština
  • Zvukový systém: Tobis-Klang
  • Délka: cca 80 minut
  • Ateliéry: AB Vinohrady
  • Exteriéry: Kateřinská ulice, Nové Město, Praha

Poznámka

Jedna píseň z filmu byla dána před soud kvůli porušení autorských práv.[zdroj?]

Zajímavosti

  • V srpnu 1950 byl film v obnovené premiéře znovu uveden do kinodistribuce. Od tohoto data až do 31.12.1987 vidělo film v českých kinech v rámci 14 642 představení celkem 2 625 650 diváků.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Anton Špelec, ostrostřelec. Letem světem. 22.11.1932, roč. 7 (1932), čís. 6, s. 1. Dostupné online. 
  2. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. 

Literatura

Monografie
  • ČÁSLAVSKÝ, Karel. Filmový Vlasta Burian. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997. 160 s. (Profil). ISBN 80-7200-159-0. 
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film II. 1930-1945. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1998. 499 s. ISBN 80-7004-090-4. 
Články v periodikách
  • RÁDL, Otto. Vlasta Burian jako živá mrtvola. České slovo. Praha: Melantrich, 15. prosinec 1932, roč. 24, čís. 295, s. 6. (recenze). Dostupné online. ISSN 2694-7129. 
  • Anon. Nový film s Burianem. Lidové noviny. Brno: Pavel Váša, 16. prosinec 1932, roč. 40, čís. 633, s. 14. (recenze). ISSN 1802-6265. 
  • BERKA, Ladislav Emil. Anton Špelec, ostrostřelec. Národní osvobození. Praha: Pokrok, 16. prosinec 1932, roč. 9, čís. 347, s. 5. (recenze). ISSN 1804-9168. 
  • Anon. Anton Špelec, ostrostřelec. Rudý večerník. Praha: Josef Haniš, 17. prosinec 1932, roč. 13, čís. 296, s. 4. (recenze). Dostupné online. ISSN 2571-3744. 
  • HAVELKA, Jiří. Anton Špelec, ostrostřelec. Filmový kurýr. Praha: Josef Koza, 23. prosinec 1932, roč. 6, čís. 52, s. 11. (recenze). ISSN 1801-9501. 

Externí odkazy

Filmy režírované Martinem Fričem
20. léta
Páter Vojtěch (1928) • Varhaník u sv. Víta (1929) • Chudá holka (1929)
30. léta
Osudy dobrého vojáka Švejka (1930) • Udavač (1931) • To neznáte Hadimršku (1931; německá verze: Unter Geschäftsaufsicht) • On a jeho sestra (1931; německá verze: Er und seine Schwester) • Dobrý voják Švejk (1931) • Sestra Angelika (1932) • Maska (1932) • Kantor Ideál (1932) • Anton Špelec, ostrostřelec (1932) • Život je pes (1933) • U snědeného krámu (1933) • S vyloučením veřejnosti (1933) • Revizor (1933) • Pobočník Jeho Výsosti (1933; německá verze: Der Adjutant seiner Hoheit) • Dvanáct křesel (1933) • Poslední muž (1934) • Posel míru (1934) • Mazlíček (1934) • Hej rup! (1934) • Jedenácté přikázání (1935) • Jánošík (1935) • Hrdina jedné noci (1935; německá verze: Held einer Nacht) • Ať žije nebožtík (1935) • Ulička v ráji (1936) • Švadlenka (1936) • Páter Vojtěch (1936) • Černobílá rapsodie (1936) • Tři vejce do skla (1937) • Svět patří nám (1937) • Mravnost nade vše (1937) • Lidé na kře (1937) • Hordubalové (1937) • Advokátka Věra (1937) • Škola základ života (1938) • Krok do tmy (1938) • Muž z neznáma (1939) • Kristian (1939) • Jiný vzduch (1939) • Eva tropí hlouposti (1939) • Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
40. léta
Muzikantská Liduška (1940) • Katakomby (1940) • Druhá směna (1940) • Baron Prášil (1940) • Těžký život dobrodruha (1941) • Tetička (1941) • Roztomilý člověk (1941) • Hotel Modrá hvězda (1941) • Valentin Dobrotivý (1942) • Barbora Hlavsová (1942) • Experiment (1943) • Druhý výstřel (1943) • Z lásky k tobě (1944) • Prstýnek (1944) • Počestné paní pardubické (1944) • Černí myslivci (1945) • 13. revír (1946) • Varúj…! (1946) • Polibek ze stadionu (1947) • Čapkovy povídky (1947) • Návrat domů (1948) • Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1948) • Pětistovka (1949)
50. léta
Zocelení (1950) • Past (1950) • Bylo to v máji (1950) • Císařův pekař – Pekařův císař (1951) • Tajemství krve (1953) • Psohlavci (1955) • Nechte to na mně (1955) • Zaostřit, prosím! (1956) • Povodeň (1958) • Dnes naposled (1958) • Princezna se zlatou hvězdou (1959) • Dařbuján a Pandrhola (1959)
60. léta
Bílá spona (1960) • Král Králů (1963) • Hvězda zvaná Pelyněk (1964) • Lidé z maringotek (1966) • Přísně tajné premiéry (1967) • Nejlepší ženská mého života (1968)