Anup
Anup v hieroglyfickém zápisu (včetně deternimativu) | |||||
---|---|---|---|---|---|
Anubis je bůh temnoty a zesnulých |
Anup (někdy též Anúpev, přesněji pravděpodobně Inpu, jako správné verze vyslovování, se odhadují: Anupu, Ienpw, atd.; řecky Ανουβις – Anúbis; Etymologie jeho jména je neznámá a byla nejasná už Egypťanům. Egyptolog Kurt Heinrich Sethe mu přisuzoval pravděpodobně chybný význam „pes“; V dnešní době se usuzuje význam: Ten, který jest nad horami, což podtrhuje jeho význam jako strážce zesnulých a jejich hrobek; rovněž se vědci shodují na titulu: Ten, který jest na místě balzamování). Jedná se o staroegyptského boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace. Jeho význam byl však, jako u mnoha egyptských božstev různorodý; každopádně patřil neodbytně k staroegyptským představám o posmrtném životě. Zobrazován byl buď zoomorfně, tedy kdy byl zobrazen výlučně v podobě vlka (obvykle se uvádí šakala, ale severoafrický šakal byl roku 2015 potvrzen jako samostatný druh jménem vlk africký, jenž byl s největší pravděpodobností předobrazem Anupa), nebo byl vyobrazen v tzv. theriantropickém zobrazení, kdy vlastnil podobu muže s vlčí (šakalí) hlavou.[1] Patří k nejstarším egyptským bohům; nejstarší datované zmínky o něm jsou doloženy například v Textech pyramid staré říše. Současně jeho uctívání trvalo až do konce starověku. Často byl spojován s významově, nebo ikonograficky blízkými bohy, např. se Sokarem. Některé bohy pak víceméně vstřebal, např. Vepuauet, Chentiimentiu, přičemž jejich jména se stala Anupovými epitety.
Nejdříve v období Střední říše, kdy v pohřebním rituálu nabyl na významu kult Usira a zastínil tak ostatní podsvětní bohy, byl Anup zapojen do okruhu usirovských mýtů, nejpozději v Nové říši začal být spojován nejen s mumifikací, ale i s obřadem otevírání úst, který byl jednou ze záruk posmrtného života. Pro souvislost s Usirem se Anupův kult v době helénismu nakonec objevuje spolu s kulty Serapida a Isidy (egyptské Esety) i v antickém světě; přežíval ještě v dobách křesťanství.
Hlavním střediskem Anupova kultu byl hornoegyptský kraj označovaný jako (Kraj) Anupův a jeho hlavní město Sako, řecky Κυνουπόλις – Kynopolis (v překladu Psí město) ležící pravděpodobně v oblasti dnešního el-Késu ve středním Egyptě. Pro jeho velký význam v kultu posmrtného života byl ovšem uctíván i na řadě jiných míst, a to nejen na královských nekropolích.
Mytologie
Vítal zesnulé v záhrobí a doprovázel je k Usirovi. Při soudu mrtvých vážil srdce zesnulých s tzv. pírkem Maat (symbolizující pravdu a řád) na druhé misce vah. Kromě Anupa a Usira byl u soudu ještě bůh Thovt. Anubis byl díky těmto funkcím nazýván pánem západu. Byl bezpochyby mistrem všech mumifikačních rituálů a technik. Byl bohem balzamování. Kněží, kteří vedli mumifikaci, si nasazovali jeho masku, aby se tak bohu přiblížili. Anubis byl rovněž bohem naděje, protože mohl vrátit život mrtvým; byl strůjcem znovuzrození člověka.
Anubis se údajně narodil z nemanželského vztahu mezi Usirem a jeho sestrou Nebthet a byl kojen a vychován bohyní Eset. Jako její věrný druh ji později ochraňoval, když pátrala po kouscích těla svého zavražděného manžela Usira, kterého zavraždil jeho bratr Sutech. S pomocí této bohyně objevil mumifikaci, díky které složil dohromady tělo Usira.
Ikonografie
Anup byl znázorňován v podobě psa nebo (mnohem častěji) vlka (šakala) ležícího na břiše, často na podstavci v podobě svatyně či ploché schrány. Jeho barva je vždy černá v kombinaci se zlatým lemováním. Může mít také podobu muže s vlčí (šakalí) hlavou, jen výjimečně je zobrazován čistě antropomorfně. V římské době, kdy byl zdůrazňován jeho aspekt ochránce Esety, může být zachycen ve zbroji (např. římského legionáře). Nejpozději od počátku Staré říše byl spojován s posvátným předmětem imiutem.
Také v antickém prostředí, v němž je to jinak zcela neobvyklé, si Anup zachovává zobrazení v podobě muže se zvířecí hlavou (zde ovšem spíše psa než vlka-šakala). Protože je spojován s Hermem (v tomto pojetí je nazýván jako Ἑρμανοῦβις – Hermanúbis), resp. s Hermem Psychopompem, je jeho atributem hůl se dvěma ovinutými hady. Kosmickému aspektu, který je mu nově přičítán, odpovídají slunce a srpek měsíce vsazené mezi ušima.
Odkazy
Reference
- ↑ DYBAS, Cheryl Lyn. In the Long Shadow of the Pyramids and Beyond: Glimpse of an African… Wolf?. International Wolf. Spring 2015, roč. 25, čís. 1, s. 4–8. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anup na Wikimedia Commons
Egyptští bohové | ||
---|---|---|
Osmero | ||
Devatero | ||
Aken • Aker • Achty • Amentet • Amenre • Amemait • Am-Heh • Anat • Andžety • Anput • Anti • Anuket • Anup • Apet • Apis • Apop • Aš • Aštoret • Aton • Ba-pef • Babi • Banebdžedet • Bat • Bata • Bastet • Behdetej • Benu • Bes • Cenenet • Dedun • Dua • Duamutef • Dunanuej • Fetektej • Gerh • Ha • Hapi (bůh záplav) • Hapi (syn Hora) • Harachtej • Haremachet • Hathor • Hatmehit • Hededet • Hedžhotep • Heka • Heket • Hemen • Hemsut • Hermanubis • Herišef • Hesat • Hor • Huh • Chentiamenti • Cheprer • Chnum • Chonsu • Ihi • Imhotep • Imset • Inmutef • Isdes • Jah • Jat • Kadeš • Kamutef • Kebehsenuf • Kebhut • Kematef • Maat • Mahes • Mandulis • Medžed • Mefdet • Mehen • Mehet • Mehetveret • Menhit • Menket • Merseger • Mert • Mešent • Min • Moncu • Mut • Nechbet • Neit • Neper • Niau • Onhuret • Osmero • Pachet • Pataikos • Ptah • Re • Renenutet • Rešef • Rutej • Sah • Sachmet • Satet • Selket • Sep • Serapis • Seret • Sešet • Sia • Sobek • Sokar • Sopd • Sopdet • Sopdu • Šaj • Šed • Šesmu • Tait • Tatenen • Tenemu • Tenenet • Thovt • Tveret • Vadžet • Veneg • Venvet • Vepvovet • Verethekau • Vosret | ||
Seznam bohů • Kategorie |