Bohumil František Hakl

Bohumil František Hakl
Bohumil Hakl (Národní album, 1899)
Narození	10. září 1827 Horní Branná Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	12. září 1904 (ve věku 77 let) Hořice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	pedagog, kněz
Národnost	česká
Alma mater	Gymnázium Aloise Jiráska
Významná díla	Chudé dítě Hrobní kvítí Cesta do Říma a dále do Neapole a Pompeje
Vlivy	Simeon Karel Macháček
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohumil František Hakl (10. září 1827, Horní Branná^[1] – 12. září 1904, Hořice) byl římskokatolický kněz, pedagog, prozaik a básník.

Bohumil František Hakl se narodil 10. září 1827 do rodiny tkalce a mistra textilní továrny v Hrabačově Josefa Hakla a jeho ženy Kateřiny rodem Jechové.^[1] Vlastenecky orientovaný otec chtěl, aby se z Bohumila stal učitel a dopřával mu vzdělání.^[2] Hakl studoval na gymnáziu v Jičíně, kde na něho měl velký vliv profesor Simeon Karel Macháček a na gymnáziu v Litomyšli, kde odmaturoval roku 1847. V letech 1846 až 1850 studoval teologii v semináři v Hradci Králové a roku 1851 byl vysvěcen na kněze.

Působil jako katecheta na reálce a učitelském ústavu v Hradci Králové, od roku 1854 pak v rakouském vojenském výchovném ústavu v Belunni v Itálii.^[3] Po návratu z Itálie učil náboženství na vyšším gymnáziu v Hradci Králové. V roce 1870 mu byla přidělena fara v Hořicích, od roku 1882 tu byl děkanem a vikářem.^[4] Roku 1877 navštívil Itálii a začal cestovat po Evropě. Navštívil Berlín a Drážďany (v roce 1891) a o rok později Bavorsko a Istrii.^[4]

V roce 1901 mu u příležitosti 50. výročí jeho kněžského svěcení uděleno čestné občanství města Hořic.^[5]

Zemřel 12. září 1904 na faře v Hořicích. Pohřben byl v sochařsky zdobené hrobce na hořickém starém hřbitově.

Hakl literárně debutoval již roku 1852 v časopise Školník. Jeho tvorba byla ovlivněna jeho povoláním. Psal učebnice náboženství pro gymnázia, vydával duchovní spisy.^[4] Největší slávy se však dočkala jeho próza pro děti. Přispíval do řady katolických periodik a pomáhal vydávat knihy z Knihovny kazatelské tím, že přijímal do tohoto projektu práce na své faře^[6]. Spolu se svými blízkými přáteli Jirsíkem, Brynychem, Stojanem a dalšími připravoval mezi českým kněžstvem půdu pro pontifikát Lva XIII. a jeho modernizační snahy.^[4]

• Život svatých apoštolů slovanských Cyrila a Methodia, 1870 (vlastenecké dílo, církví prohlášeno za závadné)
• Chudé dítě, 1875 (pro děti)
• Cesta do Říma a dále do Neapole a Pompeje, 1881 (cestopis)

• Klidné chvíle, 1874
• Z jeseni mého života, 1883
• Hrobní kvítí, 1877, 1886 (jde o soubor náhrobních nápisů)

Psal hlavně didaktické a výchovné hry pro děti

• Mlsný Jaroš, 1875
• Ptačí hnízdo, 1876

• Pobožnost jinocha studujícího
• Řeči duchovní ku mládeži studující
• Stručná nauka o těle lidském
• Řeči postní (tři svazky)
• Osnovy, výklady a řeči duchovní (tři svazky)
• Řeči liturgické (dva svazky)
• Exercicie

• Katolická věrouka pro vyšší učební ústavy (z němčiny)
• Křesťanské myšlenky na každý den v měsíci (z francouzštiny)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil František Hakl na Wikimedia Commons
• Bohumil František Hakl v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Bohumil František Hakl v BSČZ
• Bohumil František Hakl Archivováno 4. 8. 2020 na Wayback Machine. na webových stránkách Badatelna.cz