Cyril Horáček mladší

Cyril Horáček
Narození	20. ledna 1896 Praha
Úmrtí	12. října 1990 (ve věku 94 let) nebo 12. října 1970 (ve věku 74 let)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	právník
Rodiče	Cyril Horáček
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Cyril Horáček mladší (20. ledna 1896, Praha – 12. října 1990^[1]^[2]) byl český právník, statistik a vysokoškolský pedagog. Jeho otcem byl významný český právník, národohospodář a politik Cyril Horáček starší. Jeho dcerou byla geografka a indoložka Cyrila Horáčková-Marková.^[3]

Život a dílo

V letech 1915–1920 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po jejím absolvování pracoval na ministerstvu obchodu. Roku 1922 se habilitoval v oboru statistiky, o dva roky později pak v oboru ústavního práva. Roku 1928 se stal mimořádným profesorem, o deset let později byl jmenován řádným profesorem. Za první republiky byl členem Státní rady statistické.^[4] Po obnovení výuky na vysokých školách po druhé světové válce obsadil jednu ze tří profesorských stolic v oboru ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a pro akademický rok 1947/48 byl zvolen jejím děkanem.^[5] Následující akademický rok zastával funkci proděkana. Na právnické fakultě vyučoval do roku 1950.^[6] V penzi se věnoval uspořádání pozůstalosti po svém otci, jehož zápisky a vzpomínky předal Národnímu archivu v 60. letech.^[7]

Reference

↑ http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/HOR%C3%81%C4%8CEK_Cyril_20.1.1896-12.10.1990
↑ https://karolinum.cz/data/clanek/5209/PHS_47_2_0153.pdf
↑ MIKULA, Stanislav. Zemřela Cyrila Marková. Informace ČGS. 2018, čís. 1, s. 77.
↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach československých právníků: životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby. Praha: vlastním nákladem autora, 1930. S. 146.
↑ MALÝ, Karel; SOUKUP, Ladislav. Československé právo a právní věda v meziválečném období (1918-1938) a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1718-3. S. 162.
↑ PETRÁŇ, Josef (ed.). Dějiny Univerzity Karlovy 1348-1990. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. S. 383.
↑ SMUTNÝ, Zdeněk. Prof. JUDr. Cyril Horáček, politik a národohospodář. Diplomová práce, vedoucí: Eduard Kubů. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2016. S. 10.

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)