Děčín východ
Děčín východ | |
---|---|
Staniční budova tzv. Horního nádraží (rok 2024) | |
Stát | Česko Česko |
Kraj | Ústecký |
Město | Děčín |
Souřadnice | 50°46′30″ s. š., 14°13′23,88″ v. d. |
Děčín východ | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 556894 |
Tratě | Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín, Děčín – Rumburk, Děčín – Dresden-Neustadt |
Nadmořská výška | 140 m n. m. |
V provozu od | 1874 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ-DRS (horní) + TEST C (dolní) |
Dopravní koleje | 7 (horní) + 15 (dolní) |
Nástupiště (nástupní hrany) | horní 2 (3), dolní 2 (2) |
Počet cestujících | 650 (prac. dny), 387 (víkendy) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Autobus |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Děčín východ je železniční stanice ve městě Děčín v Ústeckém kraji. Vznikla spojením dvou na sobě nezávisle vybudovaných nádraží. Starší staniční budova na rumburské trati je nazývána jako horní, případně jižní nádraží, novější a mohutnější stavba pak analogicky dolní, nebo severní nádraží. Obě budovy jsou odděleny ulicí.
Historie
Mezi lety 1867 a 1868 zřídila Česká severní dráha na pravém břehu řeky Labe své vlastní nákladní a osobní nádraží, přestože se v Děčíně (respektive v Podmoklech) již jedno nacházelo (dnes Děčín hlavní nádraží) v majetku Severní státní dráhy.[1] Jednalo se o první stanici jakožto stavebně uniformovanou výpravní budovu na trati z Podmokel přes Benešov nad Ploučnicí do Rumburku.
V roce 1874 postoupila stavba projektu Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) z Vídně přes Znojmo, Havlíčkův Brod, Nymburk a Lysou nad Labem až k Děčínu po pravém břehu Labe a napojovala se na železnici do Drážďan a Berlína.
ÖNWB počítala s novou vlastní budovou, kde by mohla soustředit potřebné zázemí pohraniční stanice. Rakouský architekt Rudolf Frey navrhl velkorysou výpravní budovu v neorenesančním stylu se dvěma křídly a centrální halou svou opulentností se k Vídni odkazující. Cementové dekorace fasád pocházejí z dílny sochaře Ludwiga Strictiuse, taktéž z Vídně. Stanice hrála též pro ÖNWB klíčovou roli z hlediska nákladní dopravy, neboť se trať napojovala na labský přístav, kde byl materiál překládán též do lodí v majetku ÖNWB.[2]
Nádraží v průběhu jeho historie navštívili například František Josef I. nebo severokorejský vůdce Kim Ir-sen.[zdroj?]
Po roce 1945 převzala hlavní dopravní úlohu v Děčíně hlavní vlaková stanice a nádraží Děčín východ postupně přestávalo být vytížené adekvátně ke svému rozměru. Budova dolního nádraží byla v 50. letech vyřazena z provozu a prostorná výpravní hala sloužila jako tělocvična. Horní nádraží bylo roku 1971 opraveno - většina původních plastických fasádních prvků byla nahrazena břízolitovou omítkou - jeho původní podoba mu byla vrácena v roce 2006 při rekonstrukci konzultované s Národním technickým muzeem.[1] Novorenesanční budova železniční stanice je zařazena na seznamu ohrožených nemovitých památek.[3]
Budova Dolního nádraží je od roku 1964 zapsaná na seznamu kulturních památek. Po druhé světové válce sloužila odbavovací hala jako tělocvična. I přes zájem[ujasnit] děčínské pobočky Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického roku 2017 však budova chátrá a čeká na nové využití.[1][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Galerie
- Historická budova Rakouské severozápadní dráhy
- Lokomotivní depo
- První nástupiště
- Výpravní hala
- Jižní zhlaví
- Severní zhlaví
Odkazy
Reference
- ↑ a b c FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2023-09-18]. Dostupné online.
- ↑ FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2023-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek: Železniční stanice Děčín-východ [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Děčín východ na Wikimedia Commons
- Historie nádražních budov Archivováno 6. 3. 2019 na Wayback Machine.
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Článek o plánované rekonstrukci Dolního nádraží
- Informace o stanici na webu Národního památkového ústavu Archivováno 6. 3. 2019 na Wayback Machine.
Železniční trať Děčín–Dresden | |
---|---|
Děčín hlavní nádraží - Děčín-Přípeř - Děčín-Prostřední Žleb – Děčín-Čertova Voda – Dolní Žleb zastávka – Dolní Žleb (Státní hranice Česko–Německo) – Schöna – Schmilka-Hirschmühle – Krippen – Bad Schandau – Königstein (Saské Švýcarsko) – Kurort Rathen – Stadt Wehlen (Sachs) – Obervogelgesang – Pirna – Heidenau-Großsedlitz – Heidenau Süd – Heidenau – Dresden-Zschachwitz – Dresden-Niedersedlitz – Dresden-Dobritz – Dresden-Reick – Dresden-Strehlen - Dresden Hauptbahnhof - Dresden Freiberger Straße – Dresden Mitte – Dresden-Neustadt |
Železniční trať Děčín–Rumburk | |
---|---|
Děčín hlavní nádraží – Děčín východ horní nádraží – Březiny u Děčína – Malá Veleň – Benešov nad Ploučnicí – Dolní Habartice – Markvartice – Veselé pod Rabštejnem – Česká Kamenice – Horní Kamenice – Mlýny – Kytlice – Jedlová – Chřibská – Rybniště – Krásná Lípa město – Krásná Lípa – Rumburk |
Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín | |
---|---|
Ústí nad Labem-Střekov – Svádov – Valtířov – Velké Březno – Malé Březno nad Labem – Těchlovice – Boletice nad Labem – Křešice u Děčína přívoz – Křešice u Děčína – Děčín-Staré Město < Děčín východ dolní nádraží – Děčín-Prostřední Žleb Děčín východ horní nádraží – Děčín hlavní nádraží |
Děčín | ||
---|---|---|
Doprava | Děčín hlavní nádraží • Děčín východ • Boletice nad Labem • Trolejbusová doprava v Děčíně | |
Historie | Dějiny Děčína • Jezuitský filosofický ústav (Děčín) • Loretánská kaple v Děčíně • Starokatolický kostel (Děčín) • Tyršův most (Děčín) | |
Kultura | Masarykovo náměstí (Děčín) • Městské divadlo Děčín • Oblastní muzeum v Děčíně • Zoologická zahrada Děčín – Pastýřská stěna | |
Náboženství | Synagoga v Podmoklech (Děčín) • Kostel svatého Františka Xaverského (Bělá u Děčína) • Kostel svatého Václava (Rozbělesy) • Kostel svatého Františka z Assisi (Podmokly) • Kostel svatého Jana Nepomuckého (Podmokly) • Kostel Povýšení svatého Kříže (Děčín) • Kostel svatého Václava a Blažeje • Evangelický kostel (Podmokly) | |
Pamětihodnosti | Seznam kulturních památek v Děčíně • Staroměstský most • Zámek Děčín | |
Sport | ||
Studium | ||
Osobnosti | ||
Ostatní | Nemocnice Děčín • Okresní soud v Děčíně • Pivovar Děčín |