Fokker E.IV
| Fokker E.IV | |
|---|---|
 | |
| Určení | Stíhací letoun |
| Původ | Německé císařství |
| Výrobce | Fokker |
| Šéfkonstruktér | Anthony Fokker |
| První let | 1915 |
| Zařazeno | 1915 |
| Uživatel | Luftstreitkräfte |
| Výroba | 1915–1916 |
| Vyrobeno kusů | 49[1] |
| Vyvinuto z typu | Fokker E.III |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fokker E.IV byl jednomístný německý jednomotorový jednoplošník z období první světové války s pevným podvozkem ostruhového typu.
Vznik
Fokker E.IV byl poslední z řady úspěšných Eindeckerů konstrukčně navazující na předchozí typ Fokker E.III. Inspirací pro jeho vznik byly i dopisy leteckého esa Kurta Wintgense Anthony Fokkerovi, ve kterých nadnesl myšlenku zvětšení palebné síly stíhacích letounů. E.IV vyzbrojený třemi synchronizovanými kulomety Maxim LMG.08/15 ráže 7,92 mm poháněl dvouhvězdicový rotační čtrnáctiválec Oberursel U.III s výkonem 118 kW. Německé císařské letectvo nový typ převzalo 19. září 1915.
Vývoj a nasazení
Koncem září Anthony Fokker odletěl s prototypem ze Schwerinu do Essenu, kde se očekával francouzský nálet na Kruppovy zbrojovky. Zde došlo při propagačním předvedení střelby tří vedle sebe umístěných kulometů k poškození vrtule vlivem technické složitosti jejich synchronizace. Při následné opravě byl prostřední kulomet demontován a zařízení synchronizace nově seřízeno. Koncem září také letectvo objednalo prvních šest kusů sériových E.IV.
Další přejímací testy prototypu provedl nadporučík Otto Parschau. Odhalil velké síly v řízení, horší obratnost než předchozí Fokker E.III a vyšší hmotnost na jednotku plochy, která zhoršovala i ostatní vlastnosti. Přes všechny tyto potíže bylo koncem listopadu objednáno dalších šest kusů E.IV.
Dne 11. listopadu 1915 si při návštěvě továrny Fokker převzal jeden z prvních dvou vyrobených E.IV poručík Oswald Boelcke z Flieger Abteilung č. 62 jako svůj osobní stroj. Začátkem prosince pak bylo objednáno dalších šest Fokkerů E.IV, v lednu 1916 si svůj osobní E.IV převzal také poručík Max Immelmann. V únoru 1916 byla u výrobce objednána poslední série v počtu 30 letounů.
Ke dni 31. prosince 1915 se na frontě nacházely dva stroje Fokker E.IV, koncem února 1916 šest, dubna 28 a června 29 stíhacích E.IV. Koncem srpna 1916 operovalo na frontě 25 Fokkerů E.IV, na podzim ještě 16 a v únoru 1917 již žádný.
Specifikace (E.IV)
Údaje dle[1][2]
Technické údaje
- Osádka: 1
- Rozpětí: 10,00 m
- Délka: 7,50 m
- Výška: 2,77 m
- Nosná plocha: 16,00 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 466 kg
- Vzletová hmotnost: 724 kg
- Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený čtrnáctiválcový rotační motor Oberursel U.III
- Výkon pohonné jednotky: 160 hp (120 kW)
Výkony
- Maximální rychlost v 1000 m: 170 km/h
- Výstup do 1000 m: 3,0 min
- Výstup do 3000 m: 15,0 min
- Výstup do 4000 m: 25,0 m
Výzbroj
- 2 × synchronizovaný kulomet LMG 08[3] ráže 7,92 mm
Odkazy
Reference
- ↑ a b Grosz 1996, s. 9.
- ↑ Hornát, Jiří. Fokker E.IV (M.15). Letectví a kosmonautika. 1999, roč. LXXV., čís. 10, s. 50.
- ↑ Grosz 1996, s. 9, 12.
Literatura
- GROSZ, Peter M., 1996. Fokker E.IV. Berkhamsted, Hertfordshire: Albatros Productions, Ltd.. 12 s. (Windsock Mini Datafile; sv. 007). ISBN 0948414871. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fokker E.IV na Wikimedia Commons - Fokker E.IV
| Německé vojenské letouny první světové války | |
|---|---|
| Stíhací letouny | Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker Eindecker (Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV) • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI |
| Bombardovací letouny | AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV |
| Námořní bombardovací letouny | Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L |
| Průzkumné letouny | AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube |
| Námořní průzkumné letouny | Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner |
| Bitevní letouny | Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I |
| Prototypy a experimentální letouny | |
| Značení německých vojenských letadel první světové války | |
