Herta Lindnerová

Herta Lindnerová
Busta Herty Lindnerové v parku v Bohosudově od sochaře Pavla Kartáka
Busta Herty Lindnerové v parku v Bohosudově od sochaře Pavla Kartáka
Narození3. listopadu 1920
Bohosudov
Úmrtí29. března 1943 (ve věku 22 let)
Berlin-Plötzensee nebo Věznice Plötzensee
Příčina úmrtípoprava a stětí gilotinou
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herta Lindnerová (3. listopadu 1920, Bohosudov[1][2] – 29. března 1943, věznice Plötzensee) byla odpůrkyně nacismu a účastnice protinacistického hnutí odporu česko-německého původu.

Život

Pocházela z manželství Němce a Češky. Její otec Heinrich Lindner byl horníkem a členem komunistické strany. Právě on přivedl Hertu k odboji i politickému smýšlení. Matka Anežka byla za svobodna Němcová.[1]

Chodila do německé školy, ale hovořila německy i česky.[1]

Herta pracovala jako prodavačka nejprve v Drážďanech, později v Teplicích. Byla členkou Komunistického svazu mládeže. Po obsazení českého pohraničí Němci pomáhala v Drážďanech formovat odbojovou organizaci Lindenbrüder, která se maskovala jako horolezecké sdružení. V domácnosti Lindnerů nacházeli útočiště také ti, kteří utíkali z nacistického Německa.

V rámci odbojové činnosti Herta budovala, doplňovala a vybírala tzv. mrtvé schránky.[2] Udržovala také kontakty mezi jednotlivými buňkami odboje a vybírala peníze na podporu rodin zatčených antifašistů.[3]

V listopadu 1941 byla spolu s dalšími odbojáři včetně otce zatčena a vyslýchána v Teplicích a Mostě.[1] Následně byla rok vězněna v Berlíně.[4] Roku 1943 ji nacisté nechali popravit, její otec byl popraven o dva týdny později.[2]

„ Můj milý, dobrý tatínku! … Ráda bych s tebou ještě mluvila, ale myslím, že je to takto lepší. Pro nás oba by to bylo velmi těžké. Buď prosím statečný a smiř se s nevyhnutelným, tak jako jsem to udělala já. Ráda bych Tě ještě jednou objala a poděkovala Ti za všechnu námahu a lásku. Tak jako jsme společně kráčeli životem, půjdeme spolu i na smrt. … Vroucně si přeji, abys byl aspoň Ty omilostněn. Srdečně Tě objímám a líbám, Tvá dcera Herta “
— z dopisu Herty Lindnerové otci během jejich věznění v Plötzensee

Památka

Je po ní pojmenován park v Krupce, kde je instalována její busta od místního sochaře Pavla Kartáka.[5][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Odpůrkyně nacismu Herta Lindnerová. Regionální muzeum v Teplicích [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c NAVRÁTILOVÁ, Lenka. Herta Lindnerová 100 let. Krupka [online]. 2020-11-03 [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ženy & Frauen. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 83–89. 
  4. ↑ MÁLEK, Petr. Herta Lindnerová má v Krupce svoji pamětní desku [online]. Teplický deník.cz, 5. listopadu 2014 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ KADLEC, Rostislav. Obnovený park Herty Lindnerové v Krupce přivítal první návštěvníky [online]. Borgis, 1. listopadu 2014 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-22]. Identifikátor záznamu 156153 : pomník Herty Lindnerové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura

  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 83–85.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Herta Lindnerová na Wikimedia Commons
  • frauenwiki-dresden: Herta Lindner Archivováno 19. 1. 2016 na Wayback Machine.
  • step 21: weiße Flecken 2/2008 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. pdf S. 23 (4,90 MB)
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.