Hradešín

Tento článek je o obci ve Středočeském kraji. O vrchu v Jizerských horách pojednává článek Hradešín (Jizerské hory).
Hradešín
Bývalá škola
Bývalá škola
Znak obce HradešínVlajka obce Hradešín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeský Brod
Obec s rozšířenou působnostíČeský Brod
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′20″ s. š., 14°45′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel575 (2024)[1]
Rozloha4,24 km²[2]
Katastrální územíHradešín
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ282 01
Počet domů224 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHradešín 114
282 01 Český Brod
[email protected]
StarostaPavel Běloch
Oficiální web: www.hradesin.cz
Hradešín
Hradešín
Další údaje
Kód obce564800
Kód části obce136280
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel sv. Jiří (12. stol.)
Kostel sv. Jiří, půdorys

Hradešín je obec v okrese Kolín Středočeského kraje, ležící zhruba 24 km východně od centra hlavního města Prahy, 4 km jihovýchodně od Úval a 8 km jihozápadně od Českého Brodu. Žije zde 575[1] obyvatel, v roce 2011 zde bylo evidováno 167 adres.[4]

Hradešín je také název katastrálního území o rozloze 4,24 km2.[5]

Historie

Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné (5000 let př. n. l.) a také v období halštatu (500 let př. n. l.) Kelty, což dokazují útržkovité archeologické nálezy pozůstatků sídliště v roce 1973. Z dob slovanských hradišť doznívají v pověstech zmínky o strážním hrádku Sedešíně, jenž prý roku 753 zbudoval na hoře blízko Úvalu (dnešní Úvaly) přemyslovský kníže Nezamysl na počest právě narozeného syna Mnaty. Ještě v 10. století pověsti nepřímo mluví o zdejším hradě, kdy vladyka Jarek „Hradešínský“ při sjezdu na župním hradě Kuřími (Kouřimi) tvrdě nesouhlasil s pohanskými výroky Radslava Zlického, jenž vedl proti knížeti Bořivoji. Vesnice se po většinu časů rozprostírala na hraničních územích, ať už to byla hranice knížectví Zlického s Vyšehradským, nebo tří děkanátů – kouřimského, brandýského a říčanského. Zdejší vrch kdysi plnil funkci hlídky před rozsáhlým pražským lesem. Ke vzniku vsi došlo pravděpodobně na počátku 12. století. Okolo zdejšího vrchu v té době procházela velmi důležitá „Trstenicko-zlonická“ obchodní stezka.

Na starém pohanském obětišti byl neznámým stavebníkem vybudován zřejmě okolo roku 1125 románský kostelík zasvěcený svatému Jiří. Pověsti kladou do té doby i existenci dvora, který měl založit velmož Radesja (Radeša), po němž se osada po staletí nazývala Radešín. Jako Hradešín je vesnice poprvé nazývána roku 1418, podruhé až roku 1694. V devatenáctém století se užívalo obojího pojmenování a po roce 1921 název Hradešín zůstal natrvalo.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Český Brod

Rok 1932

Ve vsi Hradešín (420 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hradešíně, 2 hostince, kolář, kovář, pila, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zednický mistr.

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Jiří s rotundou ze 12. století
  • Kamenná kazatelna u hřbitovní zdi z roku 1575
  • fara z roku 1734
  • kaplička sv. Jana Nepomuckého z roku 1740

Osobnosti

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km probíhá silnice II/101 v úseku Jesenice - Říčany - Úvaly - Brandýs nad Labem.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úvaly ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky Hradešín-Český Brod-Chrášťany-Klučov,Skramníky (v pracovních dnech 7 spojů, o víkendu 2 spoje) (dopravce ČSAD POLKOST, s. r. o.) a Úvaly-Škvorec-Doubravčice (v pracovních dnech 14 spojů, o víkendu 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Další fotografie

  • Kostel od severu
    Kostel od severu
  • Kamenná kazatelna
    Kamenná kazatelna
  • Hradešín k západu
    Hradešín k západu
  • Silnice na Škvorec
    Silnice na Škvorec

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-29. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 382. (česky a německy)

Literatura

  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech I. Praha 1977. Str. 466.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Kolín
Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Černíky • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 12d7b9f9-197a-48f4-93ab-461fade13075
  • NKC: ge586859