Hydroxid olovnatý

Hydroxid olovnatý
Vzhled hydroxidu olovnatého
Vzhled hydroxidu olovnatého
Obecné
Systematický názevHydroxid olovnatý
Anglický názevLead(II) hydroxide
lead hydroxide
plumbous hydroxide
Německý názevBlei(II)-hydroxid
Sumární vzorecPb(OH)2
Vzhledbílý amorfní prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1319-46-6
SMILES[OH-].[OH-].[Pb+2]
InChIInChI=1S/2H2O.Pb/h2*1H2;/q;;+2/p-2
1/2H2O.Pb/h2*1H2;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost241,21 g/mol
Teplota tání135 °C (rozklad)
Hustota7,410 g/cm3
Rozpustnost ve vodě1,55 g/100 ml (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech		rozpustný v zředěných kyselinách a zásadách
nerozpustný v acetonu a kyselině octové
Součin rozpustnosti1,42×10−20
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
R-větyR25
S-větyS1/2, S20/21, S29/56, S45
NFPA 704
0
2
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hydroxid olovnatý je anorganická sloučenina se vzorcem Pb(OH)2, patřící mezi hydroxidy. Jako ostatní rozpustné sloučeniny olova je toxický. Ačkoli se vyskytuje jako v podstatě jednoduchá sloučenina, není jisté, jestli je v pevném skupenství stabilní.[1]
V praxi se tam, kde by se měl vyskytovat hydroxid olovnatý, setkáváme se zásaditým uhličitanem olovnatým (PbCO3·2Pb(OH)2) nebo oxidem olovnatým (PbO). V minulosti toto bylo předmětem velkého zmatku.

Příprava

Když se přidá hydroxid alkalického kovu do roztoku olovnaté soli, vzniká hydrátovaný oxid olovnatý PbO·xH2O (kde x je menší než 1).
Opatrnou hydrolýzou octanu olovnatého vzniká krystalický produkt se vzorcem 6 PbO·2 H2O = Pb6O4(OH)4.[2]

Reakce

V roztoku je hydroxid olovnatý poněkud slabou zásadou, vytváří olovnatý kationt Pb2+. Tento kationt hydrolyzuje na Pb(OH)+, Pb(OH)2(aq), Pb(OH)3− a další iont, jako například Pb4(OH)44+, Pb3(OH)42+ a Pb6O(OH)64+.[2].


Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lead(II) hydroxide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ G. Todd and E. Parry. Character of Lead Hydroxide and Basic Lead Carbonate. Nature. 1964, s. 386–387. DOI 10.1038/202386a0. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ a b Von Egon Wiberg, Nils Wiberg, Arnold Frederick Holleman, "Inorganic Chemistry", Academic Press, 2001 (Google books).
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Hydroxidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Hydroxid hlinečnatý (Al(OH)2) • Hydroxid barnatý (Ba(OH)2) • Hydroxid berylnatý (Be(OH)2) • Hydroxid kademnatý (Cd(OH)2) • Hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) • Hydroxid kobaltnatý (Co(OH)2) • Hydroxid měďnatý (Cu(OH)2) • Hydroxid železnatý (Fe(OH)2) • Hydroxid olovnatý (Pb(OH)2) • Hydroxid hořečnatý (Mg(OH)2) • Hydroxid rtuťnatý (Hg(OH)2) • Hydroxid nikelnatý (Ni(OH)2) • Hydroxid palladnatý (Pd(OH)2) • Hydroxid stříbrnatý (Ag(OH)2) • Hydroxid strontnatý (Sr(OH)2) • Hydroxid cínatý (Sn(OH)2) • Hydroxid titanatý (Ti(OH)2) • Hydroxid vanadnatý (V(OH)2) • Hydroxid zinečnatý (Zn(OH)2)