Hypsometr

Hypsometr (Etymologie: slovo je složeno z řeckých slov ὕψος hypsos – výška a μέτρον metron – měření) byl geodetický přístroj, používaný v 19. a na počátku 20. století k trigonometrickému určování nadmořské výšky bodů, resp. převýšení mezi dvěma body. Poloha těchto bodů musela být již známa. Používal se například během topografických mapování v 19. století. Přístroj se upevňoval na jednoduchý stojan a sestával ze svislého děleného kruhu L s verniery pro odečítání svislých úhlů l₁ a l₂, dalekohledu D a indexové libely V₁. Později byl zcela nahrazen teodolity nebo tachymetry (využívající tachymetrii).

V zahraniční literatuře je popsán též hypsometr nebo termohypsometr jako přístroj k určování nadmořské výšky na základě změny atmosférického tlaku. Změna se zjišťuje měřením teploty bodu varu kapaliny (vody) (viz en:hypsometer). Zdrojem této informace je Encyclopædia Britannica, 11. vydání z let 1910–1911.

Není známo, že by tato metoda byla v českých zemích někdy prakticky použita. Výhodou přístroje je jeho snadnější přenosnost (v porovnání se rtuťovým barometrem),^[1] proto bylo jeho užití zaznamenáno koncem 19. století při výpravách do krajů neprobádaných Evropany, např. při výpravě Sven Hedina do Tibetu.^[2]

• Prof. František Müller: Geodésie nižší III, Česká matice technická, Praha, 1904, str. 29–32

• Geodézie
• Hypsometrie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hypsometr na Wikimedia Commons