János Damjanich

János Damjanich
Narození	8. prosince 1804 Staza
Úmrtí	6. října 1849 (ve věku 44 let) Arad
Choť	Emília Csernovics
Vojenská kariéra
Hodnost	armádní generál
Doba služby	do 1848 (Rakousko) 1848–49 (Uhersko)
Složka	Habsburská armáda Maďarská revoluční armáda
Bitvy	Bitva u Alisbrunnu Bitva u Lagerdorfu Bitva u Szolnoku Bitva u Tápióbicske Bitva u Isaszegu Bitva u Vácu Bitva u Nagysalló
multimediální obsah na Commons

János Damjanich (srbsky: Јован Дамјанић, romanizován: Jovan Damjanić; 8. prosince 1804, Staza – 6. října 1849, Arad) byl vojenský důstojník srbského původu a generál maďarské revoluční armády 1848. Za velezradu na Rakousku byl odsouzen k trestu smrti a popraven^[1]. Před popravou pronesl: "Věřil jsem, že budu poslední, protože jsem byl v bitvě vždy první. Moje ubohá Emily! Ať žije Maďarsko!".^[2]

V Maďarsku je považován za národního hrdinu, v Srbsku je však považován za zrádce, jelikož bojoval proti jejich armádě a některé zdroje mu připisují výrok "Srbové by neměli existovat; nezůstanu v klidu, dokud nezemře poslední Srb na této zemi, a jakmile se to stane, zabiju se".^[3]

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.