Jan Milan

Jan Milan, v Rusku pod přijatým jménem František Emilian (Франциск Эмилиан) (1662 Doksy u Dubu – 24. ledna 1737 Bohosudov) byl český jezuitský misionář, v Rusku u Kalmyků a Tatarů.

Studoval v Brně a Praze, poté učil orientální jazyky a matematiku. Na základě žádosti o vyslání na misii byl poslán do Ruska, kde v letech 1700–1719 (do vykázání misionářů ze země) také působil. V Moskvě budoval misonářskou jezuitskou knihovnu a poté v místech poblíž Azovského moře a v Povolží působil jako misionář.

Z jeho misionářského působení se dochoval rukopis Missio asophiensis et taganrokensis, chovaný v Národní knihovně České republiky, signatura VIII H 75. Slovní popis misionářské činnosti a zvyklostí národů doprovodil Milan svými kresbami, včetně ukázek místních písem. Podal zprávu o Kalmyckém náboženství (šamanismu a buddhismu).

• FLOROVSKIJ, Anton Vasiljevič. Ein tschechischer Jesuit unter den Asowschen Kalmücken im Jahre 1700, ArOr 12 (1941): 162-188.
• FLOROVSKIJ, Anton Vasiljevič. Čeští jesuité na Rusi: jesuité české provincie a slovanský východ. V Praze: Vyšehrad, 1941. Podlahova knihovna naučných spisů.
• Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Dostupné online MILAN Jan Archivováno 7. 4. 2020 na Wayback Machine.

• MILAN Jan 1662-1737 – heslo v Biografickém slovníku českých zemí
• Příspěvek NK ČR o rukopise VIII H 75 – na sociální síti Facebook

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.