Jozef Síkela

Ing. Jozef Síkela
Jozef Síkela na Světovém ekonomickém fóru 2023
17. ministr průmyslu a obchodu ČR
Úřadující
Ve funkci od: 17. prosince 2021
Předseda vlády	Petr Fiala
Předchůdce	Karel Havlíček
Stranická příslušnost
Nestraník
v české vládě	za STAN (od 2021)
Narození	17. června 1967 (57 let) Rokycany Československo Československo
Choť	Pavlína Síkelová
Děti	Natálie Síkelová
Alma mater	VŠE v Praze
Profese	manažer, investor, bankéř, politik a ministr
Commons	Jozef Síkela
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jozef Síkela (* 17. června 1967 Rokycany)^[1] je český politik, investor a manažer, od prosince 2021 ministr průmyslu a obchodu ČR ve vládě Petra Fialy, nestraník za hnutí STAN.

Jeho otec byl Slovák, původem ze Starého Tekova u Levic. Matka je slovenská Maďarka z Loku, také v okrese Levice. Otec sloužil v armádě, a tak se Síkela narodil a vyrostl v Česku. Po rozdělení republiky, musel v Česku požádat o občanství.^[2]

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (získal titul Ing.), na škole v průběhu sametové revoluce v roce 1989 organizoval studentské stávky. Od roku 1991 pracoval ve vídeňské Creditanstalt, po fúzi s Bank Austria se stal ředitelem jejího korporátního bankovnictví v Česku.

Od roku 2001 řídil firemní bankovnictví České spořitelny a od roku 2007 působil v Erste Bank na Ukrajině, kde se stal v roce 2009 výkonným ředitelem a jeho úkolem bylo vypořádat se s následky ekonomické krize. V letech 2010 až 2015 byl generálním ředitelem Slovenské spořitelny. Během čtyř let jeho působení pak byla třikrát vyhlášena slovenskou bankou roku, sám Síkela v roce 2013 obdržel cenu slovenského bankéře roku.

Od ledna 2015 byl členem představenstva skupiny Erste, zodpovědným za firemní klientelu a finanční trhy. Dohlížel na významné investice ve všech segmentech firemního bankovnictví, a to včetně malých a středních podniků. Představenstvo Erste Group opustil v roce 2019 a poté do konce roku 2020 pro skupinu pracoval jako externí poradce.^[3] Od roku 2021 byl partnerem investiční skupiny Prime Fund a členem dozorčí rady Nadačního fondu profesora Charváta.^[4][5][6] Po vstupu do vlády své podíly ve společnosti Prime Fund v prosinci 2021 prodal.^[7]

Na konci listopadu 2021 se stal po odstoupení Věslava Michalika novým kandidátem hnutí STAN na post ministra průmyslu a obchodu ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).^[8][3] V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.^[9]

Již od samotného zahájení ruské invaze na Ukrajinu patří ministr Síkela mezi nejvýraznější podporovatele napadené Ukrajiny. Hned na přelomu února a března 2022 iniciovalo ministra průmyslu a obchodu ČR spolu s ministerstvem financí a Správou státních hmotných rezerv darování pohonných hmot pro Ukrajinu.^[10] Ministr Síkela také sám inicioval crowdfundingovou sbírku Rozsviťme Ukrajinu, jejímž cílem bylo získat finanční prostředky na pomoc s obnovou ukrajinské energetické infrastruktury.^[11]

V červnu 2022 navštívil Katar,^[12] aby jednal s katarskou vládou o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) a možnostech dlouhodobé spolupráce.^[13]

V červenci 2022 oznámil ministr Síkela, že vláda ve spolupráci se skupinou ČEZ získala podíl v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Tento terminál měl umožnit České republice dovézt ze zámoří až třetinu své spotřeby plynu ve formě zkapalněného zemního plynu.^[14] V listopadu 2023 oznámila vláda, že opět ve spolupráci se skupinou ČEZ získala podíl v LNG terminálu v německém Stade. Ministr Síkela osobně reprezentoval Českou republiku při slavnostním zahájení výstavby tohoto terminálu.^[15]

Během druhé poloviny roku 2022 v rámci českého předsednictví Radě EU řídil celkem tři ministerské rady. Radu pro zahraniční věci ve formátu zahraniční obchod, Radu pro konkurenceschopnost a především Radu pro energetiku. Evropa tehdy musela zareagovat na ruskou strategii se snahou manipulovat s cenou plynu a na hrozby o ukončení dodávek plynu z Ruska, což vedlo k rychlému růsty cen plynu i elektřiny. Proto byla právě agenda během energetických rad zásadní. Pod vedením České republiky se členské státy EU shodly na zásadních opatřeních, která umožnila stabilizovat energetické trhy.^[16]

V červnu 2023 uvedl v rozhovoru pro deník Právo, že má zájem usilovat o pozici eurokomisaře.^[17]

V červenci 2023 se zúčastnil 28. ročníku energetické konference Baku Energy Forum, kde vyzval k posílení spolupráce mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem, jehož dodávky zemního plynu pomáhaly Evropě nahrazovat zemní plyn z Ruska.^[18]

V říjnu 2023 Síkela prohlásil, že vláda navýšila o pět tisíc kvótu pro pracovníky z Filipín, protože „Dlouhodobě nám chybí kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci.“^[19] Vládní programy počítají s náborem desítek tisíc pracovníků se zemí jako Filipíny nebo Mongolsko.^[20]

V listopadu 2023 zrušila Saúdská Arábie plánovanou návštěvu Síkely v Rijádu, kde měl jednat se saúdským ministrem energetiky o dodávkách ropy do České republiky. Důvodem mělo být vystoupení Síkely a dalších českých vládních politiků na podporu Izraele po vypuknutí války Izraele s Hamásem.^[21]

V průběhu roku 2023 dokončila Poslanecká sněmovna ČR a následně prezident ČR schvalování zákona o komunitní energetice, který umožnil sdílení přebytky vlastní vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů.^[22] Tento zákon následně v roce 2024 obdržel ocenění zákon roku pro byznys.^[23] Ke spuštění systému komunitní energetiky došlo v srpnu roku 2024.^[24]

V březnu 2024 inicioval Síkela snahu, ke které se přidali další země V4 a Rakousko, v rámci které vyzvaly Evropskou komisi, aby podnikla právní kroky proti Německu, které zvýšilo poplatek za tranzit zemního plynu na 1,860 €/MWh. Podle Síkely se jedná o „přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům.“^[25] Německo následně oznámilo, že od roku 2025 poplatek za přepravu plynu přes své území zruší.^[26]

V červnu 2024 oznámila americká společnost onsemi rozhodnutí investovat v České republice přes 40 miliard korun do rozšíření své výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Investice umožní vznik celého ekosystému polovodičů v České republice.^[27] O detailech této investice jednal ministr Síkela se zástupci společnosti onsemi již od března roku 2023. Poprvé se s vedením firmy sešel v Silicon Valley, následovala setkání v Praze, v Rožnově pod Radhoštěm či v americkém Chicagu.^[28]

V červenci 2024 dostali Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura od premiéra Petra Fialy za úkol přijít s plánem, jak financovat dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany.^[29] Podle odhadů české vlády celkové náklady projektu dosáhnou 400 miliard korun.^[30] Vítězem tendru se stala jihokorejská společnost KHNP.^[31]

V červenci 2024 jej Vláda Petra Fialy navrhla na funkci evropského komisaře.^[32]

Jako kandidát na ministra průmyslu a obchodu v prosinci 2021 považoval „za velkou příležitost modernizace české ekonomiky“ Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), jejímž základem je naplnění evropských klimatických cílů. Její realizaci umožní rozsáhlé investice do rozvoje udržitelné energetiky a dekarbonizace české a evropské energetiky.^[33]

Podporuje konec používání uhlí do roku 2033,^[34] tak jak bylo dohodnuto členskými státy Evropské unie v rámci boje proti změně klimatu. V roce 2023 se v uhelných elektrárnách vyráběla skoro polovina elektřiny v Česku.^[35] Podle Síkely výpadek uhlí bude možné částečně nahradit obnovitelnými zdroji a výrobou z nově vybudovaných plynových elektráren nebo dovozem elektřiny ze zahraničí, a v dlouhodobém horizontu přechodem na jadernou energii.^[36]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jozef Síkela na Wikimedia Commons