Juan Guaidó

Juan Guaidó
Prozatímní prezident Venezuely
ve sporu s Nicolásem Madurem
Ve funkci:
23. ledna 2019 – 5. ledna 2023
10. předseda venezuelského Národního shromáždění
Ve funkci:
5. ledna 2019 – 5. ledna 2023
PředchůdceOmar Barboza
NástupceDinorah Figuera
Stranická příslušnost
ČlenstvíVoluntad Popular
Rodné jménoJuan Gerardo Antonio Guaidó Márquez
Narození28. července 1983 (41 let)
La Guaira
ChoťFabiana Rosalesová (od 2013)
Děti2
Alma materKatolická univerzita Adrése Bella
Univerzita George Washingtona
Profesepolitik a průmyslový inženýr
PodpisJuan Guaidó, podpis
CommonsJuan Guaidó
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Juan Guaidó, celým jménem Juan Gerardo Guaidó Márquez, (* 28. července 1983 La Guaira)[1] je venezuelský politik a bývalý předseda venezuelského Národního shromáždění bojující proti komunismu a Nicolasovi Madurovi. Dne 23. ledna 2019 se veřejně prohlásil úřadujícím prezidentem Venezuely.[2][3]

Začátky politické kariéry

V roce 2007 se účastnil protestů proti neudělení vysílací licence nezávislé televizní sítě Radio Caracas Televisión (RCTV), která kritizovala vládu Huga Cháveze.[4][5][6]

V roce 2009 se stal zakládajícím členem středové strany Lidová vůle (španělsky Voluntad Popular).[4]

V roce 2015 byl zvolen do venezuelského Národního shromáždění za stát Vargas.[4][7]

Prohlášení prezidentem

Podrobnější informace naleznete v článku Venezuelská krize (2010–současnost).

Dne 5. ledna 2019 byl Guaidó zvolen předsedou Národního shromáždění. Během svého projevu označil venezuelského prezidenta Nicolase Madura za uzurpátora, pokud složí 10. ledna prezidentský slib.[8]

Guaidó se veřejně prohlásil prezidentem 23. ledna 2019 během desetitisícových demonstrací v hlavním městě Caracasu, které sám svolal.[3][7] Vzápětí ho dočasným prezidentem uznaly Spojené státy americké.[3][7]

Jeho prezidentství uznalo více než 60 států, postupně ale jeho podpora slábla jak doma, tak v zahraničí. V závěru roku 2022 sami opoziční politici rozhodli o rozpuštění tzv. prozatímní vlády, v jejímž čele stál. Rozhodli se ji nahradit komisí, která se bude soustředit na prezidentské volby v roce 2024.[9]

Reakce

Domácí
  • Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino odmítl jménem armády „samozvaného prezidenta“.[3]
  • Nejvyšší soud zakázal Guaidóovi vycestovat ze země a obstavil jeho bankovní účty.[10][11]
Zahraniční
  • ArgentinaArgentina Argentina podpořila Juana Guaidóa.[3]
  • BolívieBolívie Bolívie podpořila Nicoláse Madura.[3]
  • BrazílieBrazílie Brazílie podpořila Juana Guaidóa.[3]
  • Česko Vláda České republiky uznala Juana Guaidóa za dočasného prezidenta 4. února 2019.[12][13]
  • Evropská unie Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani označil režim Nicoláse Madura za nelegitimní, kvůli absenci svobodných voleb.[14] Evropský parlament jako celek uznal Juana Guiadóa prozatímním prezidentem Venezuely 31. ledna 2019.[15][16][17] V lednu 2021 ho ministři zahraničí zemí EU přestali uznávat.[18]
  • Evropská unie Předseda Evropské rady Donald Tusk podpořil Guaidóa a Národní shromáždění.[3]
  • Evropská unie Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Federica Mogheriniová vyzvala Venezuelu k uspořádání svobodných voleb a podpořila Národní shromáždění.[2]
  • Francie Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že je připraven uznat Guaidóa dočasným prezidentem, pokud nebudou vyhlášeny nové volby.[19] Po skoro týdenní lhůtě Francie uznala Guaidóa za dočasného prezidenta.[20]
  • GuatemalaGuatemala Guatemala podpořila Juana Guaidóa.[3]
  • ChileChile Chile podpořilo Juana Guaidóa.[3]
  • ÍránÍrán Írán podpořil Nicoláse Madura.[14]
  • KanadaKanada Kanada uznala Guaidóa jako úřadujícího prezidenta.[2]
  • KolumbieKolumbie Kolumbie podpořila Juana Guaidóa.[3]
  • KostarikaKostarika Kostarika podpořila Juana Guaidóa.[3]
  • KubaKuba Kuba dále podporuje Nicoláse Madura.[2]
  • MexikoMexiko Mexiko podporuje Nicoláse Madura, jako „prezidenta zvoleného v souladu s ústavou“.[3]
  • Německo Německý ministr zahraničí Heiko Maas podpořil Národní shromáždění a uvedl, že Nicolás Maduro není „ demokraticky legitimním prezidentem.“[14] Německá vláda poté oznámila, že je připravena uznat Guaidóa dočasným prezidentem, pokud nebudou vyhlášeny nové volby.[19][21]
  • ParaguayParaguay Paraguay podpořila Juana Guaidóa.[3]
  • PeruPeru Peru podpořilo Juana Guaidóa.[3]
  • Rusko Ruští zákonodárci vyjádřili podporu stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi.[2]
  • Spojené království Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt uvedl, že Spojené království uznává dočasným prezidentem Guaidóa.[22]
  • Sýrie Syrská vláda podpořila Nicoláse Madura.[14]
  • Španělsko Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že uzná Guaidóa prezidentem, pokud nebudou do 3. února 2019 vyhlášeny nové prezidentské volby.[19] 4. února španělská vláda oficiálně uznala Juana Guaidóa za úřadujícího prezidenta Venezuely.[22]
  • TureckoTurecko Turecko podpořilo Nicoláse Madura.[14]
  • USA Spojené státy americké uznaly Guaidóa jako hlavu státu.[2] Prezident USA Donald Trump vyzval své spojence k témuž.[3]
Státy uznávající venezuelské prezidentství      Venezuela      neutrální postoj      uznání Guaida      podpora Národního shromáždění      uznání Madura
Státy uznávající venezuelské prezidentství
     Venezuela      neutrální postoj      uznání Guaida      podpora Národního shromáždění      uznání Madura

Odkazy

Reference

  1. ↑ Diputado por Vargas Juan Guaidó [online]. Voluntad Popular [cit. 2019-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-18. (španělština) 
  2. ↑ a b c d e f DORAZÍN, Martin; ČTK. Evropská unie vyzývá k uspořádání svobodných voleb ve Venezuele. Rusko mluví o státním převratu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-24 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Venezuela na pokraji převratu. USA uznaly lídra opozice prezidentem, další státy se přidávají. ČT24 [online]. 2019-01-23 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c ket. Muž, který si troufl na Madura. Opozici sjednotil mladý inženýr Guaidó, jenž přežil venezuelskou katastrofu. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-24 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ ROMERO, Simon. Venezuela Hands Narrow Defeat to Chávez Plan. The New York Times [online]. The New York Times Company, 2007-12-03 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Juan Guaidó, el presidente más joven de la Asamblea que deberá tomar la decisión más difícil. NTN24 [online]. 2019-01-03 [cit. 2019-01-26]. V článku je uveden chybný rok "2077". Dostupné online. (španělsky) 
  7. ↑ a b c Venezuela: who is Juan Guaidó, the man who declared himself president?. The Guardian [online]. 2019-01-23 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BUITRAGO, Deisy; PONS, Corina. New Venezuela congress chief says Maduro will be usurper president. Reuters [online]. 2019-01-05 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ WILKINSON, Tracy. U.S. looks for opportunity in demise of Guaidó, whom it recognized as ‘interim president’ of Venezuela. LATimes.com [online]. 2023-01-05. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ire. Guaidó, který se prohlásil prezidentem Venezuely, nesmí vycestovat a má obstavené účty. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Venezuela top court curbs opposition leader Juan Guaidó. BBC News [online]. BBC, 2019-01-30 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ ave; mas. Praha po boku Madridu. Vláda uznala opozičního lídra Venezuely prezidentem. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-04 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ mld. Zeman pozval Guaidóa do Česka. Události ve Venezuele přirovnal k sametové revoluci. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-06 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e tev; hop. Lídr venezuelské opozice Guaidó odmítl dialog s Madurem. Trvá na jeho odstoupení a volbách. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-25 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  15. ↑ ire. Evropský parlament uznal Guaidóa prezidentem Venezuely. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ EU-Parlament erkennt Guaidó an. tagesschau.de [online]. ARD, 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ Evropský parlament. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o situaci ve Venezuele [online]. 2019-01-31 [cit. 2019-02-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3260044-evropska-unie-uz-neuznava-guaidoa-za-prozatimniho-prezidenta-venezuely - Evropská unie už neuznává Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely
  19. ↑ a b c pet. Paříž, Berlín, Madrid a Londýn tlačí na Madura: Pokud nebudou volby, uznáme Guaidóa. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-26 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. 
  20. ↑ Wichtige EU-Staaten stellen sich hinter Guaidó. srf.ch [online]. SRF, 2019-02-04, rev. 2019-02-04 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ EU-Staaten setzen Maduro acht Tage Frist für Wahlen. srf.ch [online]. SRF, 2019-01-26 [cit. 2019-01-27]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ a b Španělsko oficiálně jako první z EU uznalo Guaidóa prezidentem Venezuely. Echo24 [online]. Echo Media, 2019-02-04 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech