Křemžský potok
| Křemžský potok | |
|---|---|
 Křemžský potok na území přírodní rezervace Dobročkovské hadce | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 32,8 km |
| Plocha povodí | 126,64 km² |
| Průměrný průtok | 0,93 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-06-01-195 |
| Pramen | |
| severozápadní svah Chlumu u osady Markov 48°53′24,8″ s. š., 14°4′21,5″ v. d. 962 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Vltavy 48°53′25,1″ s. š., 14°21′30,4″ v. d. 424 m n. m. | |
| Protéká | |
Česko Česko (Jihočeský kraj - Brloh, Křemže, Holubov) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava | |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křemžský potok, nazývaný též Brložský potok[zdroj?], v okolí Dobročkova Dobročkovský potok[1], je potok v Jihočeském kraji, levostranný přítok Vltavy. Délka toku činí 29,8 km. Plocha povodí měří 126,64 km².[2]
Etymologie
Podle Profouse jej pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Oppidum Třísov u soutoku s Vltavou tomu nasvědčuje. Připouští se i slovanský původ pojmenování od slova křemen, který se v potoce vyskytuje.[3] Místní lidé nazývají potok nikoliv Křemžský, ale Křemežský potok a tohoto pojmenování používá i Schusser v níže citované monografii. Pravděpodobně první zmínkou je listina z roku 1263 (ad rivum Cremesschnj).[4] Toto bývá ale zpochybňováno a i souvislost s česnekem se zdá být nepravděpodobná.[5] Od jména potoka je pak odvozeno jméno pro městys Křemže.
Průběh toku
Pramení na severozápadních svazích Chlumu ve výšce 950 m n. m. u osady Markov. U osady Dobročkov vtéká do CHKO Blanský les, na jejímž území se vlévá do Vltavy. Nad jeho soutokem s Vltavou se tyčí skalní ostroh, na němž stojí zřícenina hradu Dívčí kámen.
Větší přítoky
- levé – Smědečský potok, Olešnice, Chmelenský potok
- pravé – Janský potok, Lhotecký potok, Chlumecký potok
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 0,93 m³/s.
Mlýny
- Holubovský mlýn – Holubov, okres Český Krumlov, kulturní památka
Příroda
Na potoce byl zaznamenán výskyt mimo jiné vydry říční (Lutra lutra), mihule potoční a perlorodky říční.
Galerie
-
Hypsografická křivka -
Podélný profil Křemžského potoka a přítoků
Odkazy
Reference
- ↑ Plán péče o Přírodní památku Dobročkovské hadce [online]. AOPK ČR [cit. 2024-04-01]. S. 6. Dostupné online.
- ↑ voda.chmi.cz [online]. [cit. 2013-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
- ↑ SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.
- ↑ http://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/AZK%7CKoruna/993/charter Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine. - Přemysl Otakar II., král český, zakládá zlatokorunský klášter a dává mu statky a výsady.
- ↑ http://www.muni.cz/research/acad_qualif/656486 - Zbyněk Holub: Jazykové doklady prehistorické podunajské migrace slovanského etnika na český jih
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemžský potok na Wikimedia Commons - Brloh – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 7. 4. 2018 na Wayback Machine.
- Křemžský potok u Holubova
- Okolí Křemžského potoka
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
