Kazalnica Mengusovská

Kazalnica Mengusovská
Stěna Kazalnice, nad ní Východný Mengusovský štít
Stěna Kazalnice, nad ní Východný Mengusovský štít

Vrchol2159 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátPolskoPolsko Polsko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice49°11′5″ s. š., 20°4′15″ v. d.
Kazalnica Mengusovská
Kazalnica Mengusovská
Horninažula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazalnica Mengusovská (polsky Kazalnica Mięguszowiecka) tvoří závěr hřebínku, vybíhajícího z Východního Mengusovského štítu v hlavním hřebeni Vysokých tater na severovýchod, do Polska. Pověstná je její kolmá, místy převislá 500metrová stěna nad Czarnym Staw (Černým plesem). V této stěně se posouvaly možnosti tatranského sportovního horolezectví. Vrchol je hojně navštěvován, protože jím prochází zelená značka Morskie Oko – Mengusovské sedlo (Mięguszowiecką Przełęcz pod Chłopkiem). Výstup po zelené značce je považován za jeden z technicky nejtěžších na území polských Tater. V horní části trasa vyžaduje lehké lezení pomocí obou rukou, na exponovaných místech je zajištěno železnými kramlemi. Vrcholová část značky směrem od Kazalnice do sedla probíhá po mírně nakloněné široké římse s nenáročným chodníkem. Ze sedla je výhled na polskou stranu (Mořské oko, Czarny stav polski, Dolina Rybího potoka) i slovenskou stranu (Mengusovská dolina, Hincovo pleso, Kôprovský štít, Satan, Kriváň, Kráľova hoľa). Kdysi vedla na sedlo značka i ze slovenské strany, od Velkého Hincova plesa (chodník dodnes zachován). "Kazalnica" znamená kazatelna. Arno Puškáš sice uvádí gramaticky bezchybný slovenský název "Mengusovská Kazatelna," viz Seznam štítů Vysokých Tater, ale tento název se v horolezecké komunitě neujal, např. I. Dieška, Jamesák ...

Zajímavé výstupy stěnou

  • 1942 Prvovýstup – C. Łapiński a K. Pastucha, "Stará cesta", nebo "Łapiński komín," vi-.
  • 1964 Zimní výstup, levý pilíř s narovnáním, J. Ďurana a P. Pochylý.
  • 1967 Prvovýstup "Slovenská cesta", P. Dieška, O. a P. Pochylý, J. Zrůst-Unger.
  • 1975 Zimní výstup cestou "Superstock," A. Belica, J. Krch.
  • 1980 Wojciech Kurtyka a W. Janowski, "Hrana Pilíře," VII +.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazalnica Mengusovská na slovenské Wikipedii.

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia Praha 1977.
  • I. Dieška, Horolezectví zblízka, Sport Bratislava 1984.
  • Arno Puškáš, Vysoké Tatry – Horolezecký průvodce, Monografie, VII díl, 1981.


  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kazalnica Mengusovská na Wikimedia Commons

Externí odkazy

  • Na Summitpost.org
  • Několik videí z výstupů i lezení
Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)
Podcelky
Vybrané vrcholy Východních Tater
Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)
Sedla Východních Tater
Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)
Vybrané vrcholy v Západních Tatrách
Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)
Sedla v Západních Tatrách
Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)