Kulířov
Kulířov | |
---|---|
Rybník na návsi | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Blansko |
Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′46″ s. š., 16°50′49″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 161 (2024)[1] |
Rozloha | 3,41 km²[2] |
Katastrální území | Kulířov |
Nadmořská výška | 538 m n. m. |
PSČ | 679 06 |
Počet domů | 106 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kulířov 130 679 06 Jedovnice [email protected] |
Starosta | Mgr. Marek Veselý |
Oficiální web: www | |
Kulířov | |
Další údaje | |
Kód obce | 581836 |
Kód části obce | 77046 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Kulířov se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 161[1] obyvatel.
Název
Nejstarší písemný doklad (1349) je německý a má podobu Kylein. Německé jméno asi bylo odvozeno od českého Chylín a to od osobního jména Chyla (jehož základem bylo chylý - "křivý"). Význam místního jména pak byl "Chylův majetek". Později byla vesnice opuštěna, obnovena byla pod jménem Kuléřov. Základem nového jména bylo osobní jméno Kuléř (totožné s obecným kuléř/kulíř - "výrobce koulí"). Snad se jednalo o jméno prvního osadníka obnovené vsi.[4]
Historie
Obec Kulířov byla založena v 2. polovině 13. století pány z Holštejna, avšak první písemná zmínka pochází z roku 1349. Obec se tehdy nazývá Kylein, v roce 1371 Cholerzow a roku 1511 Kuléřov. Vesnice byla od husitských válek pustá, ale v polovině 16. století byla obnovena. Roku 1567 držel vesnici Vilém Jedovnický ze Želetavy. Téhož roku Kulířov koupil Bernard Drnovský z Drnovic a připojil ji k rájeckému panství. Od roku 1661 vlastnili obec Rogendorfové, od roku 1763 Salmové.
Na počátku 17. století zde bylo 22 domů, z nich byly po třicetileté válce 4 pusté. V roce 1793 zde bylo už 51 domů s 233 obyvateli. Roku 1846 šlo o 80 domů a 550 obyvatel. Roku 1883 byla postavena škola. O deset let později byl založen sbor dobrovolných hasičů a obecní knihovna.[5]
Za 2. světové války se stala obec součástí tzv. Vyškovské střelnice a byla násilně vystěhovaná německými okupanty. Po válce se mohli obyvatelé vrátit zpět do poškozené vesnice.
Obyvatelstvo
Ke sčítání lidu roku 2011 bylo v obci sečteno 185 obyvatel.[6] K 1. lednu 2020 obec čítala 163 obyvatel.[7] Svého největšího počtu obyvatel od roku 1910 obec dosáhla při prvorepublikovém sčítání lidu roku 1921, kdy čítala 684 obyvatel.[8]
1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2020 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
680 | 684 | 602 | 387 | 454 | 388 | 323 | 264 | 226 | 190 | 163 |
Pamětihodnosti
- Kaple svaté Anny
Osobnosti
- František Hodaň (1867–1950), rolník a dlouholetý starosta obce
- Jan Sedlák (povstalec) (1895–1945), štábní strážmistr četnictva přidělený k uniformované obecní policii a oběť nacismu. Patřil k 21 lidem popraveným po Přerovském povstání na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích.[9]
- Josef Kala (1917–1992), salesián-koadjutor,[10] misionář v Číně, internován komunisty.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 472.
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 113–114.
- ↑ KURZY.CZ. Kulířov, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Počty obyvatel obcí k 1.1.2020 [online]. Praha: Český statistický úřad (ČSÚ), 30.04.2020 [cit. 2020-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-10.
- ↑ a b Obec Kulířov Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
- ↑ PIVODOVÁ, Jana. Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci. www.prerov.eu [online]. Statutární město Přerov, 2020-09-11 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Salesiáni koadjutoři [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulířov na Wikimedia Commons
- Kulířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Kaple sv. Anny
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města, městyse a obce okresu Blansko | |
---|---|
Adamov • Bedřichov • Benešov • Blansko • Borotín • Bořitov • Boskovice • Brťov-Jeneč • Bukovina • Bukovinka • Býkovice • Cetkovice • Crhov • Černá Hora • Černovice • Deštná • Dlouhá Lhota • Doubravice nad Svitavou • Drnovice • Habrůvka • Hodonín • Holštejn • Horní Poříčí • Horní Smržov • Chrudichromy • Jabloňany • Jedovnice • Kněževes • Knínice • Kořenec • Kotvrdovice • Kozárov • Krasová • Krhov • Křetín • Křtěnov • Křtiny • Kulířov • Kunčina Ves • Kunice • Kuničky • Kunštát • Lazinov • Lažany • Letovice • Lhota Rapotina • Lhota u Lysic • Lhota u Olešnice • Lipovec • Lipůvka • Louka • Lubě • Ludíkov • Lysice • Makov • Malá Lhota • Malá Roudka • Míchov • Milonice • Němčice • Nýrov • Obora • Okrouhlá • Olešnice • Olomučany • Ostrov u Macochy • Pamětice • Petrov • Petrovice • Prostřední Poříčí • Rájec-Jestřebí • Ráječko • Roubanina • Rozseč nad Kunštátem • Rozsíčka • Rudice • Sebranice • Senetářov • Skalice nad Svitavou • Skrchov • Sloup • Spešov • Stvolová • Sudice • Suchý • Sulíkov • Světlá • Svinošice • Svitávka • Šebetov • Šebrov-Kateřina • Šošůvka • Štěchov • Tasovice • Uhřice • Újezd u Boskovic • Újezd u Černé Hory • Úsobrno • Ústup • Valchov • Vanovice • Vavřinec • Vážany • Velenov • Velké Opatovice • Vilémovice • Vísky • Voděrady • Vranová • Vysočany • Závist • Zbraslavec • Žďár • Žďárná • Žernovník • Žerůtky | |
legenda: město, městys. |