Lekce Faust
Lekce Faust | |
---|---|
Země původu | Spojené království Spojené království Francie Francie Německo Německo Česko Česko |
Jazyky | čeština, latina |
Délka | 97 min. |
Žánr | drama |
Námět | Johann Wolfgang von Goethe Christian Dietrich Grabbe Christopher Marlowe Jan Švankmajer |
Scénář a režie | Jan Švankmajer |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Petr Čepek (Faust) Jan Kraus (Cornelius) Vladimír Kudla (Waldes) Antonín Zacpal (starý muž) Jiří Zip Suchý (Kašpar) |
Produkce | Jaromír Kallista |
Hudba | Charles Gounod Johann Sebastian Bach |
Kamera | Svatopluk Malý |
Střih | Marie Zemanová |
Zvuk | Ivo Špalj |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 10. září 1994 29. září 1994 |
Produkční společnost | BBC |
Lekce Faust na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lekce Faust je druhý dlouhometrážní film českého surrealistického režiséra Jana Švankmajera. Toto originální a imaginativní zpracování faustovského mýtu využívá motivy z děl Marlowa, Goetha, Grabbeho, Gounoda a z lidových loutkových her.
Film kombinuje stop motion animaci plastelíny a dalších objektů, loutkohru, pixilaci herců, hru herců s loutkovými maskami a živou hru herců. Film byl produkován Jaromírem Kallistou za přispění francouzských, německých a britských producentů. Hlavní roli Fausta ztvárnil Petr Čepek. Většina exteriérů byla natočena v Praze, některé v Kamenici u Prahy a v Lysé nad Labem. Všechny animace i pixilace prošly rukama animátora Bedřicha Glasera.
Mezi nejvýznamnější filmové ocenění patří Kristián za nejlepší animovaný film roku, Český lev za nejlepší výtvarný počin (Jan Švankmajer), za nejlepší zvuk (Ivo Špalj) a nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Petr Čepek).
Komentář autora
Po cestě domů jsem uvažoval, o čem vlastně ten můj Faust je. O manipulaci. Jistě. Ale čím se liší například od Fausta Goethova nebo Marlowova? U Goetha a Grabbeho je Faust bouřící se „titán“. Romantický pohled na všemohoucnost poznání. U Grabbeho Mefisto dokonce v jedné chvíli zalituje, že Faust je jen člověk: „Je ve vás vskutku něco božského.“ U Goetha nakonec vezme Nebe Fausta na milost a čerti jsou v bitvě o mrtvé Faustovo tělo (a duši) anděly poraženi. U Marlowa a u lidového loutkáře (který ostatně z Marlowa vychází) jde o potrestání za vzpouru a hanobení Boha. V mém Faustovi nejde ani o výjimečnou osobnost (vždyť je do role Fausta vmanipulován a přicházejí další „Faustové“, vlastně role Fausta je nabízena na potkání každému, kdo si vezme leták), nejde ani o vzpouru (když, tak o vzpouru na kolenou). Faust je celou cestu „veden“, a to obrazně i doslovně. Za co je tedy potrestán? Jistě ne za své zločiny (Portugalsko?). Za hanobení Boha? Vždyť nemluví za sebe, text je evidentně napsal někdo jiný a on jej jen reprodukuje. Jeho disputace s Mefistem jsou divadlo nebo zkouška na divadlo, nikoliv realita. Faust v mém filmu tedy není romantický titán ani buřič, tím méně zločinec, je to „náhodný“ člověk, který se nechal vmanipulovat do tragické pozice (role) a tu poctivě odehraje až do hořkého konce. Jde vlastně o určitý paradox. Člověk je vmanipulován do tragické postavy Fausta (buřiče Fausta) a proti této manipulaci se ani nevzbouří.[1]
Reference
- ↑ Jan Švankmajer: Síla imaginace. Praha-Podlesí, Dauphin a Mladá fronta 2001.
Externí odkazy
- Lekce Faust ve Filmovém přehledu
- Lekce Faust na Kinoboxu
- Lekce Faust[nedostupný zdroj] na www.acfk.cz
- Lekce Faust v Česko-Slovenské filmové databázi
Filmy režírované Janem Švankmajerem | |
---|---|
Celovečerní filmy | Něco z Alenky (1988) • Lekce Faust (1994) • Spiklenci slasti (1996) • Otesánek (2000) • Šílení (2005) • Přežít svůj život (2010) • Hmyz (2018) |
Krátké filmy | Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara (1964) • Johann Sebastian Bach: Fantasia G-moll (1965) • Hra s kameny (1965) • Rakvičkárna (1965) • Et cetera (1966) • Historia naturae (1968) • Zahrada (1968) • Picknick mit Weissmann (1968) • Byt (1968) • Tichý týden v domě (1969) • Kostnice (1970) • Don Šajn (1970) • Žvahlav aneb šatičky slaměného Huberta (1971) • Leonardův deník (1972) • Otrantský zámek (1977) • Zánik domu Usherů (1980) • Možnosti dialogu (1982) • Kyvadlo, jáma a naděje (1983) • Do pivnice (1983) • Mužné hry (1988) • Another Kind of Love (1988) • Tma/Světlo/Tma (1989) • Zamilované maso (1989) • Flora (1989) • Autoportrét (1989) • Konec stalinismu v Čechách (1990) • Jídlo (1990) |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |