Letiště Priština

Mezinárodní letiště Priština Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës Међународни аеродром Приштина
Odbavovací hala letiště
Základní informace
Stát	Kosovo Kosovo
Nejbližší město	Priština (15 km)
Typ letiště	mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel	Prishtina International Airport J.S.C.
Otevření	1965
Kód letiště ICAO	BKPR
Kód letiště IATA	PRN
Souřadnice	42°34′22″ s. š., 21°2′9″ v. d.
Nadmořská výška	1 789 ft / 545 m
Statistika (2008)
Cestujících	1 130 639
Pohybů	4 928
Vzletové a přistávací dráhy
17/35 – beton, 2501×45 m
Odkazy
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní letiště Priština (IATA: PRN, ICAO: BKPR) (albánsky Aeroporti Ndërkombëtar i Prishtinës "Adem Jashari"; srbsky Међународни аеродром Приштина) je hlavní letiště pro Kosovo a Prištinu. Vzhledem k tomu, že Letiště Đakovica není dlouhodobě provozováno, je letiště Priština jediným pro pravidelnou osobní dopravu na území Kosova.

Letiště se nachází 15 km jihozápadně od Prištiny v blízkosti obce Slatina (Malá a Velká Slatina – Sllatinë e Vogël/Sllatinë e Madh) a silnice, která spojuje Prištinu s Pećí. Nedaleko od letiště leží také pevnost Ariljača a povrchový důl Magura. Vybudováno bylo v rovinaté krajině okraje Kosova pole nedaleko říčky Sitnica.

Prištinské letiště za rok odbaví několik milionů cestujících. Trend je dlouhodobě rostoucí. Vývoj počtu cestujících je uveden níže:

V roce 2023 přivítalo letiště třímiliontého cestujícího.^[1] Za leden a únor 2024 počet cestujících dosáhl půl milionu.^[2]

Z letiště je ročně odbaveno cca 1 milion tun nákladu na nákladních letech.^[3]

Letiště splňuje všechna očekávané normy v mezinárodní letecké dopravě. Nachází se zde například také duty-free shop. Má vlastní restauraci a tři bary, dále potom i letištní salonek pro business class cestující. K areálu přiléhá parkoviště s kapacitou 1750 vozidel. Má jediný terminál, který slouží pro přílety i odlety.

Délka hlavní runwaye činí 2500 metrů, je zde kromě toho i spoustu dalších pojezdových drah, dále opravárenských objektů, obytných budov a hangárů. Letiště dokáže odbavit všechny typy moderních letadel.^[zdroj?] Příjmy prištinského letiště v roce 2008 činily 25 milionů eur.

S letištěm spolupracuje 35 leteckých společností a letadla jsou vypravována do 30 různých destinací.

Na letišti rovněž sídlí kosovská agentura pro civilní letectví ASHNA.

Nedaleko se nachází také Slatina Air Base. Je v pravomoci Vlády Kosova (dříve patřilo Jugoslávii, resp. do jejího rozpadu, po vyhlášení nezávislosti Kosova jej převzala místní vláda.^[4]) a je hlavním pro leteckou dopravu do Kosova.

Letiště bylo otevřeno v roce 1965^[5], a to jako rozšíření původního vojenského pro civilní účely. Priština byla posledním regionálním centrem, které nemělo vlastní vzdušný přístav. Dislokovány zde byly formace Jugoslávského letectva. V 80. letech 20. století bylo letiště zapojeno do vnitrostátní sítě letů JAT (srbochorvatsky Jugoslovenski aerotransport) a vypravovány byly odsud spoje do Bělehradu^[6] a Záhřebu. V roce 1985 bylo upraveno tak, aby jeho provoz odpovídal standardům ICAO. Další modernizací prošlo o deset let později.^[5]

V průběhu roku 1990 začalo provozovat mezinárodní lety především do Německa a Švýcarska. Letiště mělo původně tři runwaye, společně s vojenským letištěm Slatina. Ve své současné podobě má runway jedinou, orientovanou severo-jižním směrem.

V 90. letech 20. století byl civilní provoz přerušen a letiště bylo využíváno pro potřeby Jugoslávské armády. Bylo tomu tak v roce 1993^[7] a potom od března 1999 za kosovské války. Výhradní vojenské využití letiště probíhalo do října téhož roku.

Během bombardování Jugoslávie bylo letiště cílem.^[8] Bylo uskutečněno celkem deset vzdušných úderů pomocí letounů F-15. První z nich se odehrál dne 22. dubna 1999. Letouny jugoslávského letectva, které však byly umístěny v raženém tunelu, nebyly poškozeny.

Těsně po skončení války v Kosovu bylo letiště místem krátké konfrontace mezi jednotkami KFOR z řad NATO a příslušníky ruských ozbrojených sil.^[9]

Po válce začalo letiště provoz se 45 zaměstnanci. Terminál pro cestující byl v roce 2002 renovován a rozšířen. V roce 2006 získalo ocenění jako Nejlepší letiště roku.^[zdroj⁠?!] V roce 2007 ním prošlo 990 259 cestujících. Při své rekonstrukci bylo přestavěno podle environmentálních norem Evropské unie.^[10]

V roce 2010 bylo letiště zprivatizováno. Vlastníkem se stal Limak Holding-Aeroport de Lyon, který jej má na základě smlouvy provozovat 20 let.^[5] Holding tvoří z 90 % turecký kapitál společnosti LIMAK a z 10 % francouzské Aeroport de Lyon.^[5] Podle koncese mělo být modernizováno a vystavěna nová odbavovací hala.^[11] Předpokládán byl souvislý růst počtu cestujících na letišti. Podle původního požadavku vznikl nový terminál, který byl předán do užívání v listopadu 2013. Jeho výstavba stála 130 milionů eur.^[12] Původní terminál, který stojí na severním okraji dnešního letiště, přestal být využíván. V roce 2010 bylo pojmenováno po Ademu Jasharim. Toto rozhodnutí vyvolalo jistou míru kritiky v regionu^[13], neboť Jashari je považován za kontroverzní postavu kosovských dějin. V témže roce také předáno z hlediska bezpečnosti kosovské policii od jednotek KFOR.

Liberalizace letecké dopravy a privatizace letiště umožnily snížení nákladů na jeho provoz, což přispělo k většímu provozu.^[14]

Vzhledem k mezinárodnímu sporu o status Kosova, resp. skutečnosti, že Srbsko existenci republiky Kosovo neustává, jsou lety z Prištiny vypravovány přes vzdušný prostor všech dalších států (Černé Hory, Albánie a Severní Makedonie).^[15] Srbské řízení letového prostoru odmítá odbavovat lety, které směřují do Prištiny a odlétají z Prištiny. Provoz nad letištěm není předmětem kontroly letového provozu Srbska. Tato skutečnost přibližně o 30 minut prodlužuje délku trvání letů především ze zemí severně od Kosova. Do roku 2023 nebyl možný ani přílet z černohorského vzdušného prostoru.^[16]

Letiště v druhé dekádě 21. století sloužilo jako druhotná základna pro slovinské aerolinky Adria Airways. Jako jednu ze svých základen ho využívají i aerolinie Eurowings.

V souvislosti s propadem letecké dopravy během pandemie COVID-19 se letiště zařadilo v roce 2021 náhlým růstem počtu cestujících na jaře 2021 mezi nejživější na území bývalé Jugoslávie.^[17]

Roku 2023 začalo letiště umožňovat samoobslužné odbavování.^[18]

V roce 2024 bylo modernizováno, uskutečnily se stavební práce v hodnotě tří milionů eur.^[19] Bylo rozšířeno vrchní patro a celková kapacita se zvýší na 12 gatů. Správa letiště předpokládá, že v témže roce odbaví více než 4 miliony lidí.^[19]

Letiště je přístupné po silnici od uvedené silniční komunikace, která směřuje z Prištiny do Peći (E 851). Zavedena je sem veřejná autobusová doprava z města, a to linka 1A.^[20]

Vláda Kosova ve spolupráci s Evropskou unií vyjádřila zájem realizovat železniční spojení na letiště; toto má být financováno prostřednictvím evropských fondů.^[21][22]

Letiště obsluhují následující letecké společnosti:^[zdroj?]

• Aegean Airlines: Iraklion (sezónní)
• airBaltic: Riga (sezónní)
• AJet: Istanbul, Bodrum (sezónní)
• Austrian Airlines: Vídeň
• Chair Airlines: Basilej, Curych, Stuttgart (sezónní)
• Condor: Düsseldorf (sezónní), Hamburg (sezónní), Mnichov (sezónní), Stuttgart (sezónní)
• Corendon Airlines: Kolín nad Rýnem/Bonn
• easyJet: Amsterdam, Basilej, Berlín, Ženeva, Milán.
• Edelweiss Air: Curych
• Eurowings: Düsseldorf, Frankfurt, Hamburg, Hannover, Mnichov, Stuttgart
• GP Aviation: (vše sezónní): Basilej, Berlín, Burgas, Düsseldorf, Halmstad, Hamburk, Hannover, Lublaň, Lucemburk, Memmingen, Mnichov, Münster, Norimberk, Stuttgart, Växjö.
• Norwegian Air Shuttle: Oslo, sezónní: Kodaň, Göteborg, Helsinki, Stockholm
• Pegasus Airlines: Istanbul, Antalya (sezónní)
• Scandinavian Airlines: Kodaň, Oslo, Stockholm (vše sezónní)
• SunExpress: Antalya, Izmir.
• Swiss International Air Lines: Ženeva
• Trade Air: Basilej, Brémy, Dortmund, Göteborg, Hahn, Helsinki, Malmö, Memmingen, Mnichov, Norimberk, Paderborn, Stuttgart.
• TUI fly Belgium: Brusel
• Turkish Airlines: Istanbul
• Wizz Air: Dortmund, Londýn–Luton, Memmingen, Milán, Vídeň

Výběr destinací leteckých dopravců ovlivňují především potřeby místní diaspory, která žije v Západní Evropě a na čas se pravidelně do Kosova vrací.^[23] Potřeby z hlediska turistiky nebo obchodu jsou tímto upozaděny. Největší počet pasažérů statisticky cestuje z/do Švýcarska, Německa a v menší míře i do Turecka.^[3] Dále někteří z nich pokračují do USA.

S výjimkou situace, ke které došlo v roce 1999 s ruskými vojáky, došlo v blízkosti letiště k dvěma leteckým nehodám:

• Dne 12. listopadu 1999 let společnosti Si Fly Flight č. 3275 z Říma havaroval v blízkosti prištinského letiště, při čemž zahynulo všech 24 cestujících.
• Dne 19. ledna 2006 let slovenských vzdušných sil vypravený z prištinského letiště havaroval na maďarském území. Jednalo se o letoun Antonov An-24.
• Dne 12. května 2015 zde došlo k havárii helikoptéry mezinárodní mise. Jeden člověk byl zraněn a provoz na letišti byl v tu chvíli přerušen.^[24]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Priština nemzetközi repülőtér na maďarské Wikipedii a Аеродром Приштина na srbské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Priština na Wikimedia Commons
• Webové stránky prištinského letiště