Maďarské župy
Současné župní rozdělení Maďarska bylo zavedeno v roce 1950 v tehdejší Maďarské lidové republice. Následně bylo zákonem upraveno dne 3. srpna 1990, a modifikováno ještě v letech 1996 a 1999.
Další úpravy v zákoně nastaly v roce 2023, kdy se místo označení megye začalo pro župy používat označení vármegye, tedy „hradní župa“. Do té doby tento pojem vesměs značil historické župy před rokem 1920.[1]
Celá země je rozdělena do 19 žup a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut.[2] Podoba žup vychází z historického členění uherského, od něhož se odchyluje jen nepodstatně. Řada současných žup je složena z území více bývalých žup, což je zohledněno složenými názvy.
Tabulka
Následující tabulka zahrnuje 19 žup a dále území Budapešti - hlavního města.
Znak | Vlajka | Název župy | Župní sídlo | Rozloha (km²)[3] | Počet obyvatel (rok 2022)[4] | Hustota zalidnění | Sídelní útvary[3] | Okresy |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Bács-Kiskun | Kecskemét | 8 444,8 | 495 318 | 58,9 | 119 | 10 | ||
| | Baranya | Pécs | 4 429,6 | 354 022 | 79,9 | 301 | 9 | |
Békés | Békéscsaba | 5 629,7 | 315 222 | 56,0 | 75 | 8 | ||
Borsod-Abaúj-Zemplén | Miskolc | 7 249,7 | 623 024 | 85,9 | 358 | 15 | ||
Csongrád-Csanád | Szeged | 4 261,7 | 391 184 | 91,8 | 60 | 7 | ||
Fejér | Székesfehérvár | 4 358,4 | 419 656 | 96,3 | 108 | 10 | ||
Győr-Moson-Sopron | Győr | 4 208,1 | 465 945 | 110,7 | 183 | 7 | ||
Hajdú-Bihar | Debrecín | 6 210,5 | 519 141 | 83,6 | 82 | 9 | ||
Heves | Eger | 3 637,2 | 285 892 | 78,6 | 121 | 7 | ||
Jász-Nagykun-Szolnok | Szolnok | 5 581,6 | 355 809 | 63,7 | 78 | 7 | ||
Komárom-Esztergom | Tatabánya | 2 264,5 | 300 631 | 132,8 | 76 | 7 | ||
Nógrád | Salgótarján | 2 545,5 | 182 459 | 71,7 | 131 | 6 | ||
Pest | Budapešť | 6 393,1 | 1 333 533 | 208,6 | 187 | 16 | ||
Somogy | Kaposvár | 6 065,1 | 293 470 | 48,4 | 246 | 11 | ||
Szabolcs-Szatmár-Bereg | Nyíregyháza | 5 935,8 | 529 381 | 89,2 | 229 | 12 | ||
Tolna | Szekszárd | 3 703,2 | 207 931 | 56,1 | 109 | 5 | ||
Vas | Szombathely | 3 336,1 | 249 513 | 74,8 | 216 | 9 | ||
Veszprém | Veszprém | 4 463,6 | 335 361 | 75,1 | 217 | 9 | ||
Zala | Zalaegerszeg | 3 783,9 | 260 800 | 68,9 | 258 | 9 | ||
Budapešť | Budapešť | 525,1 | 1 685 342 | 3209,6 | 1 | |||
MAĎARSKO CELKEM | 93 022,56 | 9 603 634 | 103,2 | 3 155 |
Odkazy
Reference
- ↑ DOMÁNY, András. Vármegyék lesznek a megyékből. HVG.hu [online]. HVG Kiadó, 2022-06-21 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (maďarsky)
- ↑ PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123.
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynÉvkönyve, 2019. január 1.: Area of the capital and of counties, resident population and number of dwellings [online]. Maďarský statistický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (maďarsky, anglicky)
- ↑ Census 2022 database [online]. Maďarský statistický úřad [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Maďarsko
- NUTS:HU
- Seznam znaků maďarských žup
- Administrativní dělení Maďarska
- Seznam maďarských okresů
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu maďarské župy na Wikimedia Commons
Maďarsko – Magyarország – (H) | |
---|---|
Župy (Megyék) (a jejich správní centrum) | Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg) |
Města s župním právem (Megyei jogú város) | Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg |
Regiony (Régiók) (český název) | Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) |
Části státu (Országrész) (český název) | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever) |