NGC 2244
NGC 2244 | |
---|---|
![]() Otevřená hvězdokupa NGC 2244 na infračerveném snímku ze Spitzerova vesmírného dalekohledu (SIRT). Autor: SIRT/NASA. | |
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
Typ | otevřená hvězdokupa |
Objevitel | John Flamsteed[1] |
Datum objevu | 1690[1] |
Rektascenze | 06h 31m 55s[2] |
Deklinace | +04°56′30″[2] |
Souhvězdí | Jednorožec (lat. Mon) |
Zdánlivá magnituda (V) | 4,8[2] |
Úhlová velikost | 24'[1] |
Vzdálenost | 5 200 ly[3] |
Označení v katalozích | |
New General Catalogue | NGC 2244 a NGC 2239 |
Jiná označení | OCl 515, Cr 99, Mel 47,[1] Caldwell 50 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
NGC 2244 (také známá jako NGC 2239 nebo Caldwell 50) je otevřená hvězdokupa v souhvězdí Jednorožce vzdálená přibližně 5 200 světelných let. Je úzce spojena s okolní mlhovinou NGC 2237, protože její hvězdy vznikly z hmoty této mlhoviny. Hvězdokupě vévodí několik hvězd typu O, což jsou velmi horké hvězdy, které vytváří velké množství záření a hvězdného větru.
Pozorování
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/NebulosaRosettamap.png/330px-NebulosaRosettamap.png)
Hvězdokupa uprostřed mlhoviny je viditelná i v triedru a docela dobře viditelná v malém dalekohledu, zatímco vizuální pozorování samotné mlhoviny je mnohem obtížnější a vyžaduje dalekohled s malým zvětšením. Důležitou podmínkou k jejímu spatření je tmavá obloha bez světelného znečištění. Pozorování mlhoviny velmi usnadní UHC nebo OIII filtr. Mlhovinu lze dokonce spatřit pouze přes UHC filtr držený před okem.[4] Zachycení mlhoviny fotograficky je mnohem jednodušší a je to jediný způsob, jak zaznamenat její červený odstín, který není vizuálně pozorovatelný.
Vlastnosti
Stáří této hvězdokupy se odhaduje na méně než 5 milionů let. Její nejjasnější hvězdy jsou HD 46223 a HD 46150, první je spektrální třídy O4V, je 400 000krát jasnější a přibližně 50krát hmotnější než Slunce, druhá je spektrální třídy O5V, je 450 000krát jasnější a přibližně 60krát hmotnější než Slunce a možná je dvojhvězdou. [5]
Galerie obrázků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 2244 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d The NGC/IC Project: Results for NGC 2244 [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-28. (anglicky)
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2244 [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Phelps, Randy L.; Ybarra, Jason E. A Parsec-Scale Outflow in the Rosette Molecular Cloud?. S. 845–849. Astrophysical Journal [online]. July 2005 [cit. 2016-09-13]. Roč. 627, čís. 2, s. 845–849. Dostupné online. DOI 10.1086/430431. Bibcode 2005ApJ...627..845P. (anglicky)
- ↑ Dave Knisely. Filter Performance Comparisons For Some Common Nebulae [online]. [cit. 2016-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06. (anglicky)
- ↑ MARTINS, F.; MAHY, L.; HILLIER, D. J., et al. A quantitative study of O stars in NGC 2244 and the Monoceros OB2 association. S. A39. Astronomy and Astrophysics [online]. 2015-01-30 [cit. 2016-09-13]. Roč. 538, čís. 1, s. A39. Dostupné online. arXiv 1110.4509. DOI 10.1051/0004-6361/201117458. Bibcode 2012A&A...538A..39M. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 2244 na Wikimedia Commons
- Simbad – NGC 2244
- Atlas of the Universe: seznam otevřených hvězdokup
Objekty v Caldwellově katalogu | |
---|---|
C1 • C2 • C3 • C4 • C5 • C6 • C7 • C8 • C9 • C10 • C11 • C12 • C13 • C14 • C15 • C16 • C17 • C18 • C19 • C20 • C21 • C22 • C23 • C24 • C25 • C26 • C27 • C28 • C29 • C30 • C31 • C32 • C33 • C34 • C35 • C36 • C37 • C38 • C39 • C40 • C41 • C42 • C43 • C44 • C45 • C46 • C47 • C48 • C49 • C50 • C51 • C52 • C53 • C54 • C55 • C56 • C57 • C58 • C59 • C60 • C61 • C62 • C63 • C64 • C65 • C66 • C67 • C68 • C69 • C70 • C71 • C72 • C73 • C74 • C75 • C76 • C77 • C78 • C79 • C80 • C81 • C82 • C83 • C84 • C85 • C86 • C87 • C88 • C 89 • C 90 • C 91 • C92 • C93 • C94 • C95 • C96 • C97 • C98 • C99 • C100 • C101 • C102 • C 103 • C 104 • C 105 • C106 • C107 • C108 • C109 |