Nyklovice

Nyklovice
Kaplička sv. Jana Nepomuckého
Kaplička sv. Jana Nepomuckého
Znak obce NykloviceVlajka obce Nyklovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°36′14″ s. š., 16°20′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel175 (2024)[1]
Rozloha3,32 km²[2]
Katastrální územíNyklovice
Nadmořská výška672 m n. m.
PSČ592 65
Počet domů73 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNyklovice 42
592 65 Rovečné
[email protected]
StarostaOndřej Jonáš
Oficiální web: www.obecnyklovice.cz
Nyklovice
Nyklovice
Další údaje
Kód obce596272
Kód části obce108227
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nyklovice (německy Niklowitz) jsou obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, 3 km jižně od Bystrého. Žije zde 175[1] obyvatel.

Přírodní poměry

Do jižní části katastru zasahuje přírodní park Svratecká hornatina a na severovýchodní hranici podél říčky Hodonínky sousedí s přírodním parkem Údolí Křetínky. Hodonínsku místní nazývají Nyklovický potok, po němž je pojmenována i přírodní památka Nyklovický potok 3,5 km jižně od obce.

Název

V nejstarším písemném dokladu z roku 1335 je vesnice jmenována jako Mikulášovice. Původně to bylo pojmenování obyvatel vsi (výchozí tvar Mikulášovici) s významem "Mikulášovi lidé". V dalších dokladech už se vyskytuje jen podoba Niklovice (v pravopisných variantách), jejímž základem bylo jméno Nikl, německá domácká podoba jména Nicolaus, tedy Mikuláš. V polovině 19. století se ve snaze o "češtější" podobu jména začal užívat tvar Mikulovice, koncem 19. století však došlo k návratu ke jménu Niklovice, které bylo roku 1924 stanoveno (s pravopisem Nyklovice) jako úřední.[4]

Historie

Dům č. 9

První písemná zmínka o obci, tehdy zvané Mikulášovice, pochází z roku 1335. Ves patřila Jeruši, dceři Jimrama z Aušperka, která ji věnovala doubravnickému klášteru. Později připadla pánům z Pernštejna a v roce 1590 se obec dostala do poddanství pánů z Kunštátu. Na pečeti společné i pro sousední obec Sulkovec byl vyobrazen sv. František. Za vlády císaře Josefa II. byl prováděn soupis všech pozemků. Od roku 1976 patřila obec pod MNV Rovečné a v roce 1990 se osamostatnila.

V roce 1864 byla na návsi postavena kaplička sv. Jana Nepomuckého. Kaple Povýšení sv. Kříže byla postavena v roce 1934. V roce 1997 byl obci udělen obecní znak a obecní vlajka. Je zde kulturní dům, nově opravená požární nádrž, využívaná i jako místo ke koupání. Obec patří do římskokatolické farnosti Sulkovec.

Vývoj počtu obyvatel Nyklovic[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 333 287 309 299 285 271 249 242 262 241 199 187 165 155 169

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nyklovicích.
  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1864
  • Kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1934. U kostela je pomník 11 padlým v první světové válce.
  • Domy č. 4, 8, 9 a 21 jsou chráněny jako kulturní památky.

Osobnosti

  • Josef Heger, profesor biblických věd a orientálních jazyků na UK
  • Ladislav Heger, docent na UK, překladatel severské literatury a publicista
  • Marta Hegerová-Tulisová (* 1949), cyklistka; žije zde

Turistika

Obcí vede cyklostezka a turistická stezka (modrá), která vede ze Svojanova (6,5 km) do Bystřice nad Pernštejnem.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 151.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 600–601. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Žďár nad Sázavou
Baliny • Blažkov • Blízkov • Bobrová • Bobrůvka • Bohdalec • Bohdalov • Bohuňov • Borovnice • Bory • Březejc • Březí • Březí nad Oslavou • Březské • Budeč • Bukov • Bystřice nad Pernštejnem • Býšovec • Cikháj • Černá • Dalečín • Daňkovice • Dlouhé • Dobrá Voda • Dolní Heřmanice • Dolní Libochová • Dolní Rožínka • Fryšava pod Žákovou horou • Hamry nad Sázavou • Herálec • Heřmanov • Hodíškov • Horní Libochová • Horní Radslavice • Horní Rožínka • Chlumek • Chlumětín • Chlum-Korouhvice • Jabloňov • Jámy • Javorek • Jimramov • Jívoví • Kadolec • Kadov • Karlov • Kněževes • Koroužné • Kotlasy • Kozlov • Krásné • Krásněves • Křídla • Křižánky • Křižanov • Křoví • Kuklík • Kundratice • Kyjov • Lavičky • Lhotka • Lísek • Líšná • Malá Losenice • Martinice • Matějov • Měřín • Meziříčko • Milasín • Milešín • Mirošov • Moravec • Moravecké Pavlovice • Netín • Nížkov • Nová Ves • Nová Ves u Nového Města na Moravě • Nové Dvory • Nové Město na Moravě • Nové Sady • Nové Veselí • Nový Jimramov • Nyklovice • Obyčtov • Ořechov • Oslavice • Oslavička • Osová Bítýška • Osové • Ostrov nad Oslavou • Otín • Pavlínov • Pavlov • Petráveč • Pikárec • Písečné • Počítky • Poděšín • Podolí • Pokojov • Polnička • Prosetín • Račice • Račín • Radenice • Radešín • Radešínská Svratka • Radkov • Radňoves • Radňovice • Radostín • Radostín nad Oslavou • Rodkov • Rosička • Rousměrov • Rovečné • Rozseč • Rozsochy • Rožná • Ruda • Rudolec • Řečice • Sázava • Sazomín • Sejřek • Sirákov • Sklené • Sklené nad Oslavou • Skorotice • Skřinářov • Sněžné • Spělkov • Strachujov • Stránecká Zhoř • Strážek • Střítež • Sulkovec • Světnov • Sviny • Svratka • Škrdlovice • Štěpánov nad Svratkou • Tasov • Tři Studně • Ubušínek • Uhřínov • Ujčov • Újezd • Unčín • Vatín • Věcov • Věchnov • Velká Bíteš • Velká Losenice • Velké Janovice • Velké Meziříčí • Velké Tresné • Vepřová • Věstín • Věžná • Vídeň • Vidonín • Vír • Vlachovice • Vlkov • Vojnův Městec • Vysoké • Záblatí • Zadní Zhořec • Znětínek • Zubří • Zvole • Ždánice • Žďár nad Sázavou
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech