Ossip Schubin

Ossip Schubin
Rodné jménoAloisia Anna Francisca Kirschner
Narození17. června 1854
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. února 1934
Zámek Košátky
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
PseudonymOssip Schubin
Povoláníspisovatelka
TémataPražská německá literatura
RodičeKarl Kirschner, Anna Poláková
PříbuzníMarie Louisa Kirschnerová sestra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob sester Kirschnerových na pražských Malvazinkách

Ossip Schubin, vlastním jménem Aloisia Kirschnerová, zvaná též Lola Kirschner, 17. června 1854 Praha[1] – 10. února 1934 Zámek Košátky) byla německo-česká spisovatelka.

Životopis

Narodila se v bohaté asimilované židovské rodině. Otec byl velkostatkář a podnikatel Karl Kirschner, majitel statků Lochkov a Radlice a zakladatel Radlické mlékárny, matka Anna, roz. Poláková (1830–1902). Měla sestru Marii (1852–1931) a bratra Karla (1857–1912).

V mládí hodně cestovala se svou matkou a sestrou Marií, včetně Mnichova, Paříže, Bruselu, Petrohradu a Říma, kde byla uvedena do uměleckých a vědeckých kruhů. Setkala se mj. s Ivanem Sergejevičem Turgeněvem, George Sandovou a Alfredem Meissnerem. Svůj pseudonym Ossip Schubin si vypůjčila z jednoho Turgeněvova románu. V letech 1887–1914 žila spolu se svou sestrou Marií v Berlíně. Jejich salon, kde se scházeli spisovatelé, malíři a hudebníci patřil k nejprestižnějším adresám.

Její první novela Verkannt und verfehlt erschien vyšla v Praze. Další publikace následovaly v časopisech Schorers Familienblatt, Deutsche Rundschau a Über Land und Meer. Ossip Schubin byla představitelkou tzv. dekorativního naturalismu. Jejími literárními vzory byli např. Turgeněv, Maupassant, či George Sandová.

Byla ve druhé polovině 19. století úspěšnou spisovatelkou s velkou tvorbou – do konce života napsala kolem 45 románů. Už za jejího života existovaly tři překážky její recepce, které se navzájem posilovaly a které se pak po její smrti staly rozhodujícími: byla německy píšící spisovatelkou v Čechách, byla židovkou a byla ženou.[2]

Dílo

Schuldig (Roman 1883) Toter Frühling (Erzählung in 2 Bdn. 1893)
Ehre (Roman. Heinrich Minden, Dresden 1883 [recte 1882]) = zum Roman umgearbeitete Erzählung Der gewisse Baron Riedheim Schatten (Novellen 1893)
Die Geschichte eines Genies. Die Gabrizzi (Novellen 1884) Gebrochene Flügel (Roman 1894)
Mal'occhio und andere Novellen (1884; 4. Auflage 1901 u.d.T. Es fiel ein Reif in der Frühlingsnacht) Woher tönt dieser Mißklang durch die Welt? (Roman in 3 Bdn. 1894)
Unter uns (Roman in 2 Bdn. 1884) Con fiocchi (Roman 1896)
Ein Frühlingstraum (Novellen 1884) Maximum. Roman aus Monte Carlo (1896)
Bravo rechts! Eine lustige Sommergeschichte (1885) Wenn's nur schon Winter wär'! (Roman 1897)
Gloria victis! (Roman in 3 Bdn. 1885) Die Heimkehr (Roman 1897)
Erinnerungen eines alten Österreichers (Erzählungen 1886) Vollmondzauber (Roman in 2 Bdn. 1899)
Erlachhof (Roman in 2 Bdn. 1887) Peterl. Eine Hundegeschichte (1900)
Etiquette. Eine Rokoko-Arabeske (1887) Slawische Liebe (Novellen 1900)
Asbéin. Aus dem Leben eines Virtuosen (1888) Im gewohnten Geleis (Roman 1901)
Dolorata (Novelle 1888) Marsa (Erzählung 1902)
Unheimliche Geschichten (1889) Refugium peccatorum (Roman 1903)
Boris Lensky (Roman in 3 Bdn. 1889) Der Gnadenschuß (Erzählung 1905)
Bludicka. Erzählung aus dem slavischen Volksleben (1890) Blanche (1905)
O du mein Österreich (Roman in 3 Bdn. 1890) Der arme Nicki. Geschichte eines aus der Reihe Gefallenen (2 Bde. 1906)
Heil dir im Siegerkranz (Erzählung 1890) Primavera (Novelle 1908)
Ein müdes Herz (Erzählung 1892) Miserere nobis. Die Tragödie eines Idealisten (Roman in 2 Bdn. 1910)
Gräfin Erikas Lehr- und Wanderjahre (Roman in 3 Bdn. 1892) Monsieur Paul (Schauspiel 1912)
Torschlußpanik (Erzählung 1892) Die Flucht nach Amerika (Roman 1914)
Finis Poloniae (Roman 1893) Der Rosenkavalier (1924)

České překlady

  • Bludička: povídka ze slovanského národního života – přeložil Josef Karásek. Praha: Místodržitelská knihtiskárna (MK), 1896. 89 s.
  • Con fiocchi! (S parádou!): román – př. Josef Karásek. Praha: MK, 1896. 162 s.
  • Had – in: 1000 nejkrásnějších novell... č. 57; úvod František Sekanina; př. Karla Jelínková. Praha: J. R. Vilímek, 1913
  • Útočiště trpících (Refugium peccatorum) díl I–III – př. Rudolf Čížek. Praha: Ladislav Šotek, 1928. 258 s.
  • Slovanská láska: tři povídky – př. Rudolf Čížek. Praha: Ladislav Šotek, 1929. 219 s.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-08-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ KIRSCHNER, Thomas. Ein schnell verglühter Stern am Literaturhimmel. Zum 150. Geburtstag der Prager deutschen Schriftstellerin Ossip Schubin (1854-1934) [online]. www.radio.cz, 2004-12-19 [cit. 2016-02-04]. Pozn.: Celý její životopis v NJ. Dostupné online. 

Literatura

  • FLIEDL, Konstanze. Verkannt und verfehlt. Philologia pragensia. 1990, čís. 33, s. 48–55. (německy) 
  • SAGARRA, Eda. Schubin, Ossip. In: KÜHLMANN, Wilhelm. Killy Literaturlexikon. Berlin / Boston: De Gruyter, 2011. ISBN 978-3-11-022042-1. Svazek 10: Ros–Se. S. 607–608. (německy)
  • SCHMIDT-BORTENSCHLAGER, Sigrid. Die Übertragbarkeit von Geschlechtertypologien. Am Beispiel von Ossip Schubin. In: BOBINAC, Marijan. Literatur im Wandel. Festschrift für Viktor Žmegač zum 70. Geburtstag. Záhřeb: Universität Zagreb. Abteilung für Germanistik der Philosophischen Fakultät, 1999. Zagreber Germanistische Beiträge. Beiheft 5. ISSN 1330-3481. S. 93–100.
  • VESELÁ, Gabriela. Schubin, Ossip. In: VÁCLAV, Bok et al. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. S. 625.
  • WILHELMY, Petra. Der Berliner Salon im 19. Jahrhundert (1780-1914). [s.l.]: De Gruyter Pozn.: V knize se hovoří o obou sestrách. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ossip Schubin na Wikimedia Commons
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ossip Schubin
  • Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Kirschner, Karl *1823 s rodinou
  • Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Kirschner Karl (1823) s rodinou
Autoritní data Editovat na Wikidatech