Pelhřim z Vartenberka
Jeho biskupská Milost Pelhřim z Vartenberka | |
---|---|
Pečeť biskupa Pelhřima z listiny datované k 24. červenci 1224 | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | pražská |
Osobní údaje | |
Datum narození | 12. století |
Datum úmrtí | leden 1240 |
Místo úmrtí | Praha |
Místo pohřbení | dominikánský klášter na Novém Městě (kostel sv. Klimenta) |
Povolání | kapitulář, katolický kněz a katolický biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pelhřim z Vartenberka (latinsky Peregrinus Pragensis, německy Pilgrim von Prag, † 8. nebo 25. ledna 1240 zřejmě v Praze) byl v pořadí 19. pražským biskupem. Pocházel ze šlechtického rodu Vartenberků.
Život
Mládí
Přesné místo ani datum narození Pelhřima z Vartenberku nejsou známy. V letech 1219-1224 byl členem pražské metropolitní kapituly a současně v letech 1217–1223 proboštem kapituly v Mělníku.
Pražským biskupem
Za podpory krále Přemysla Otakara I. jej pražská kapitula po smrti jeho předchůdce, biskupa Ondřeje z Gutenštejna, zvolila za jeho nástupce. 1. června 1223 potvrdil Pelhřim již jako biskup jakýsi dar benediktinskému klášteru Vilémov. Na biskupa byl vysvěcen z rukou mohučského metropolity Siegfrieda II. teprve 1. října 1223.
Jelikož však očividně docházelo k prodlení při získání papežského stvrzení vysvěcení, papež Honorius III. volbu neuznal a v roce 1224 požadoval volbu novou, jíž se měli kromě pražské kapituly účastnit také cisterciáčtí opati z nepomuckého a oseckého kláštera, stejně jako olomoucký biskup Robert Angličan. Nadto se měl elekt Pelhřim co nejdříve dostavit do Říma k přezkoumání papežskou kurií. Odpovídající breve bylo doručeno mohučskému arcibiskupovi a českému králi. Jelikož ti však na zprávu nereagovali, pokáral papež 20. března 1225 metropolitu za neoprávněné biskupské vysvěcení a trval na potrestání. Současně znovu požadoval, aby se Pelhřim do 29. září téhož roku dostavil do Říma. Ten se skutečně na přelomu let 1225 a 1226, doprovázen členy kapituly, vydal na cestu do Říma, kde byl nucen vzdát své diecéze. Pelhřimovi byl ponechán biskupský titul, nadále zůstal správcem pražské kapituly a také mělnickým proboštem a nadále se podílel na liturgických záležitostech. 10. května 1237 asistoval v Erfurtu mohučskému arcibiskupovi Siegfriedovi III. při svěcení nového budoucího pražského biskupa Bernharda. Podporoval dominikány a pražské kapitule daroval ves Koryčany.
V roku 1227 přiznal papež Řehoř IX. Pelhřimovi peněžní náhradu, kterou mu měl jednou ročně vyplácet jeho nástupce Jan II. z Dražic.
Úmrtí
Pelhřim zemřel zřejmě v Praze a byl pochován v dominikánském klášterním kostele sv. Klementa.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pilgrim von Prag na německé Wikipedii.
Literatura
- Zdeňka Hledíková: Art: Pilgrim († 1240). 1223/24–1225 Bischof von Prag, in: Erwin Gatz (vyd.), Clemens Brodkorb (Mitarb.): Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198 bis 1448. Ein biographisches Lexikon. Band I, Berlin 2001, ISBN 3-428-08422-5, str. 580–581.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pelhřim z Vartenberka na Wikimedia Commons
- Pelhřim ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Předchůdce: Ondřej z Gutenštejna | 10. probošt mělnický 1217–1223 | Nástupce: Otto |
Předchůdce: Ondřej z Gutenštejna | 19. biskup pražský 1223 – 1226 | Nástupce: Budilov |
Seznam pražských biskupů | ||
---|---|---|
Seznam pražských biskupů (973–1344) | Dětmar • svatý Vojtěch • Kristian (Strachkvas)1 • Thiddag • Ekkard • Hyza • Šebíř • Jaromír (Gebhart) • Kosmas • Heřman • Menhart • Jan I. • Sylvestr 2 • Ota • Daniel I. • Gotpold 3 • Bedřich • Vališ (Valentin) • Jindřich Břetislav • Daniel II. (Milík z Talmberka) • Ondřej z Gutenštejna • Pelhřim z Vartenberka (Peregrin) • Budilov (Budivoj, Budislav) 4 • Jan II. z Dražic • Bernard Kaplíř ze Sulevic (Buchard) • Mikuláš z Újezda a Riesenburka • Jan III. z Dražic • Tobiáš z Bechyně • Řehoř Zajíc z Valdeka • Jan IV. z Dražic • Arnošt z Pardubic (od 30. 4. 1344 první arcibiskup) | |
1 zemřel před vysvěcením na biskupa, 2 odstoupil před biskupským vysvěcením, 3 zemřel před zvolením, 4 vysvěcen v Římě na biskupa, svého úřadu se však fakticky nestihl ujmout, neboť zemřel cestou do Prahy |