Prozatímní ústava

Prozatímní ústava
zákon o prozatímní ústavě
Předpis státu
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu37/1918 Sb. z. a n.
Údaje
AutorNárodní výbor československý
Schváleno13. listopadu 1918
Platnost14. listopadu 1918
Účinnost14. listopadu 1918
Zrušeno6. březen 1920
Související předpisy
Zákon o zřízení samostatného státu československého
Ústavní listina Československé republiky
Oblast úpravy
ústavní právo

Prozatímní ústava, přijatá jako zákon č. 37/1918 Sb. z. a n., o prozatímní ústavě 13. listopadu 1918 Národním výborem československým, byla první československou ústavou. Vyhlášená byla dne 14. listopadu 1918 v částce VI., ročníku 1918, Sbírky zákonů a nařízení státu československého. Jednalo se o prozatímní, revoluční text navazující na recepční zákon z 28. října 1918. Měla pouze 21 paragrafů rozdělených do 4 oddílů a výslovně neupravovala formu státu, byť stanovila, že rozsudky se vyhlašují jménem republiky a taktéž hovořila o prezidentovi republiky. Na jejím základě vznikly nejvyšší státní orgány. Neměla vlastní ustanovení o občanských právech, kde odkazovala na základní zákon státní o obecných právech občanů státních, tj. na zákon č. 142/1867) ř. z., který byl součástí prosincové ústavy.

Byla celkem dvakrát novelizována:

  • zákonem č. 138/1919 Sb. z. a n. vyhlášeném a účinném dne 19. března 1919 byl změněn jen § 1 a byl tak zvýšen počet členů Národního shromáždění na 270, a to navýšením počtů slovenských zástupců.[1]
  • zákonem č. 271/1919 Sb. z. a n. vyhlášeném a účinném dne 31. května 1919 proběhla výraznější novelizace, kdy došlo k omezení kompetencí parlamentu a posílení výkonných orgánů (vlády a prezidenta).[2]

Politický systém

1. Revoluční národní shromáždění vykonávající moc zákonodárnou, kontrolující činnost vlády a prezidenta. Ustavilo se z Národního výboru kooptací poslanců politickými stranami. Pro kooptaci se použily výsledky voleb do Říšské rady z roku 1911. Národní shromáždění volilo prezidenta i vládu. Vládu mohlo přímo odvolat. Poslanců bylo původně 256, v březnu 1919 byl tento počet rozšířen první novelou Ústavy na 270 hlavně ve prospěch zástupců Slovenska.

2. Prezident republiky jako hlava státu volený Národním shromážděním. Prezident neměl obsáhlé pravomoci. (Pravomoci prezidenta byly rozšířeny druhou novelou této Ústavy z roku 1919.)

3. Vláda republiky byla volena Národním shromážděním (novela zavedla jmenování prezidentem). Byla odpovědna Národnímu shromáždění a příslušela jí moc výkonná. K vyslovení nedůvěry Národním shromážděním stačila prostá většina při nadpoloviční účasti poslanců.

Prozatímní ústava ustanovila jednotu moci výkonné a zákonodárné (po vzoru Švýcarska). To se změnilo druhou novelou této Ústavy, čímž došlo k přeměně na parlamentní republiku.

Odkazy

Externí odkazy

  • Dílo Prozatímní ústava ve Wikizdrojích
  • Původní znění prozatímní ústavy ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého
  • Prozatímní ústava na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Československo – základní dohody, smlouvy a listiny – od vzniku k zániku (1915–1992) Československo
vznik Československa
(1915–1920)
rozpad Československa, odstoupení Sudet, Protektorát
Slovenský stát • První SR, Podkarpatsko
(1938–1939)
obnova Československa
(1943–1948)
vyhlášení ČSSR, vznik ČSFR
(1960, 1968)
zánik ČSFR, vznik ČR a SR
(1992)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: kon2013786193
  1. Zákon ze dne 11. března 1919, kterým se mění § 1. zákona ze dne 13. listopadu 1918, č. 37 Sb. z. a n., o prozatímní ústavě. Sbírka zákonů a nařízení státu československého. Roč. 1919, čís. XXIX, s. 179. Dostupné online. 
  2. Zákon ze dne 23. května 1919, kterým se mění zákon o prozatímní ústavě. Sbírka zákonů a nařízení státu československého. Roč. 1919, čís. LVIII, s. 373, 374. Dostupné online.