Sado (ostrov)

Sado
佐渡島 (japonsky)
Stopy po těžbě zlata
Stopy po těžbě zlata
Sado
Sado
StátJaponskoJaponsko Japonsko
• prefekturaNiigata
Topografie
Rozloha854,76 km²
Zeměpisné souřadnice38°4′3″ s. š., 138°23′51″ v. d.
Délka pobřeží227 km
Nejvyšší vrcholKinpoku (1172 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel51 000 (2023)
Hustota zalidnění59,7 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zlaté doly na ostrově Sado
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státJaponskoJaponsko Japonsko
Typkulturní dědictví
Kritériumiv
Odkaz1698 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2024 (neznámé zasedání)

Sado (japonsky 佐渡島) je ostrov v Japonském moři. Leží 40 km severozápadně od pobřeží Honšú a patří do prefektury Niigata. Hlavním městem je Sado, které vzniklo v roce 2004 administrativním spojením všech sídel na ostrově.

Geografie

Ostrov má rozlohu 854,76 km² (pátý největší v Japonském souostroví, šestý největší z celého Japonska a osmý, pokud se počítají sporné Kurilské ostrovy) a žije na něm okolo šedesáti tisíc obyvatel. Je tvořen dvojicí rovnoběžných horských pásem (Velké Sado na severu a Malé Sado na jihu), mezi nimiž leží úrodná nížina Kuninaka, kde žije většina obyvatel a nachází se na ní také brakické jezero Kamo, kde se chovají ústřice. Nejvyšší horou je Kinpoku (1172 m n. m.). Ostrov má vlhké subtropické podnebí, pěstuje se rýže setá, významný je i rybolov. Místní rybáři jsou známí používáním tradičních širokých člunů s plochým dnem taraibune (盥船). Ostrov navštěvuje ročně okolo milionu turistů, které přitahuje původní architektura, pláže určené ke koupání, bujná vegetace i rezervace, kde žije vzácný ibis čínský.

Historie

Podle archeologických nálezů byl ostrov osídlen již v období Džómon. Od osmého století tvořil v rámci japonského státu provincii Sado. Sloužil převážně k internaci politických provinilců, ve vyhnanství zde žil například náboženský reformátor Ničiren. Množství nonkonformních intelektuálů zanechalo stopu na svérázné kultuře ostrova, k níž patří divadlo nó, mužský skupinový tanec okesa, sídlí zde skupina Kodó, pěstující hudební žánr taiko a pořádající každoroční festival Oslava Země.

Od počátku 17. století se na ostrově začalo těžit zlato a stříbro, díky svému bohatství se stal soukromým majetkem tokugawských šógunů, na práci v dolech přicházeli lidé z celého Japonska, mnohdy nedobrovolně. Na vrcholu zlaté horečky měl ostrov přes sto tisíc obyvatel, od té doby se jejich počet postupně snižuje, zejména mladší lidé odcházejí za prací. Počet obyvatel je přibližně 51 tisíc[1]

Světové dědictví UNESCO

Zlaté doly na ostrově Sado byly v roce 2024 zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO.[2] Doprovodný text zápisu na seznam uvádí, že památka UNESCO sestává z několika lokalit ilustrujících různé nemechanizované způsoby těžby. Souhrnná plocha území chráněného UNESCEM je 755 hektarů. Ložiska zlata a stříbra vznikla výstupem hydrotermální vody na zemský povrch a vytvořením žil v hornině; tektonická aktivita nejprve ponořila povrchové nánosy k mořskému dnu, které bylo později opět vyzdviženo tektonickými pohyby. Naleziště byla těžena v oblasti Nishimikawa, která se nachází na severozápadní straně pohoří Kosado. Zvětrávání sopečné horniny navíc odhalilo rudné žíly, které byly těženy pod zemí v oblasti Aikawa-Tsuruši, na jižním konci pohoří Osado. Zachovalé pozůstatky těžby (nadzemní i podzemní archeologické prvky a krajinné prvky) jsou připomínkou těžební činnosti, ale i sociální a pracovní organizace těžby.

Fotogalerie

  • topografická mapa ostrova
    topografická mapa ostrova

Odkazy

Reference

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Sado Island Gold Mines [online]. UNESCO, 2024 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Prefektura Niigata – 新潟県 (Niigata-ken)
Města (市, ši)
Agano (阿賀野) • Cubame (燕) • Džóecu (上越) • Gosen (五泉) • Itoigawa (糸魚川) • Kamo (加茂) • Kašiwazaki (柏崎) • Micuke (見附) • Minamiuonuma (南魚沼) • Mjókó (妙高) • Murakami (村上) • Nagaoka (長岡) • Niigata (新潟) (hlavní město prefektury) • Odžija (小千谷) • Sado (佐渡) • Sandžó (三条) • Šibata (新発田) • Tainai (胎内) • Tókamači (十日町) • Uonuma (魚沼)
Okresy (郡, gun)
městečka (町, mači): • vesnice (村, mura):
Kitakanbara (北蒲原)
Seiró-mači (聖籠町)
Nišikanbara (西蒲原)
Jahiko-mura (弥彦村)
Minamikanbara (南蒲原)
Tagami-mači (田上町) 
Higašikanbara (東蒲原)
Aga-mači (阿賀町)
Santó (三島)
Izumozaki-mači (出雲崎町)
Minamiuonuma (南魚沼)
Juzawa-mači (湯沢町)
Nakauonuma (中魚沼)
Cunan-mači (津南町) 
Kariwa (刈羽)
Kariwa-mura (刈羽村)
Iwafune (岩船)
Sekikawa-mura (関川村) • Awašimaura-mura (粟島浦村)
Jiné
Ostrov: Sado-šima (Sado-ga-šima, 佐渡島) • Hory/sopky: Sadokinzan (佐渡金山) • Kingósan (金剛山) • Ečigo-komagatake (越後駒ヶ岳) • Hiragatake (平ヶ岳) • Hiučijama (火打山) • Mjókó-san (妙高山) • Naeba-san (苗場山) • Asakusa (浅草岳) • Arasawadake (荒沢岳) • Takacumajama (高妻山) • Niigata-jake-jama (新潟焼山) • Pohoří Ečigo-sanmjaku (越後山脈) • jezero Hjóko (瓢湖) • hrad Šibata (新発田城) • Takada-džó (高田城) • Fukušima (福島城) • svatyně: Ijahiko (彌彦神社) • Uonuma džindža (魚沼神社) • Kota (居多神社) • Hakkai džindža (八海神社) • Hida (斐太神社) • Mononobe džindža (物部神社) • Watacu (度津神社) • chrámy: Gočikokubundži (五智国分寺) • Seirjúdži (清龍寺) • Čótokudži (長徳寺) • Mjósendži (妙宣寺) • Rinsendži (林泉寺) • Untóan (雲洞庵)
Sousedící prefektury (県): Prefektura Tojama (富山県) • Prefektura Nagano (長野県) • Prefektura Gunma (群馬県) • Prefektura Fukušima (福島県) • Prefektura Jamagata (山形県)
Japonské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
Hokkaidó
Tóhoku
Kantó
Čúbu
Kansai
Čúgoku
Kjúšú
Autoritní data Editovat na Wikidatech