Seredné

Seredné Середнє
Centrum městysu
znak
Poloha
Souřadnice	48°32′23″ s. š., 22°30′15″ v. d.
Nadmořská výška	129 m n. m.
Časové pásmo	UTC+2
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Zakarpatská
Okres	Užhorod
Seredné
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	2,38 km²
Počet obyvatel	3 733 (2011)
Hustota zalidnění	1 568,5 obyv./km²
Správa
Adresa obecního úřadu	вул. Закарпатська 63 89452 смт. Середнє
Telefonní předvolba	3122
PSČ	89452
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seredné (ukrajinsky Середнє; rusky Среднее; maďarsky Szerednye) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v okresu Užhorod Zakarpatské oblasti, na úpatí Karpat, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Užhorodu vedle rychlostní silnice směrem na Mukačevo. V roce 2007 mělo 3500 obyvatel.

V Seredném je administrativní centrum územní komunity, do které patří kromě Seredného též:

První zmínka o tomto městysu pochází ze 13. století. Historie Seredného je spjata s historií zdejšího hradu. Od počátku 15. století zde sídlil rod Pálócziů; v 16. století bylo Seredne, spolu s vesnicemi k němu patřícími, v jejich majetku. Antal Paulozzi, poslední mužský člen rodu, zemřel na bitevním poli u Moháče v roce 1526. Protože neměl žádné mužské potomky, přešly jeho statky na šlechtický rod Dobó, který s ním byl blízce příbuzný. Rod Dobó nechal přestavět zdejší hrad a zasloužil se o rozvoj vinařství ve Sredném a okolí, které se stalo základem jejich jmění.V 17. a 18. století se majitelé hradu několikrát vystřídali - vlastnili ho rody Drugethů, Perényiů a Barkóczyů. V letech 1703-11 byl hrad těžce poškozen během národního osvobozeneckého povstání vedeného Františkem II. Rákóczim. Po potlačení povstání prováděla habsburská vojska v zakarpatských vesnicích trestný teror, protože mnoho místních rusínsko-kuruckých rolníků se aktivně účastnilo povstání na straně Františka II. Rákócziho.Důsledkem teroru bylo masivní vylidňování vesnic a měst. V roce 1720 žily ve Seredném pouze 2 místní rodiny, 19 přistěhovaleckých rodin a 11 šlechtických rodin. Do uzavření Trianonské smlouvy byl městy součástí Uherska, poté se stal součástí Československa.^[3] Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad.^[1] Z počátku první republiky byl dokonce okresním městem Užské župy. K roku 1930 zde žilo 2279 obyvatel (z toho 46 % se hlásilo k národnosti ruské, 25 % k židovské, 17 % k československé a 7 % k maďarské).^[4] V roce 1945 byl městys s okolím připojen k Ukrajinské SSR.

Přes Seredné vedla železniční trať Užhorod–Seredné–Antalovce.^[5]

• Hrad Seredné, zřícenina

• Historické vinné sklepy ze 16. století

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie (mukačevská řeckokatolická diecéze).
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie (1810), (ukrajinská pravoslavná církev).
• Kostel sv. Lukáše Evangelisty (1805), (římskokatolická církev).
• Palác barona Sandora Gilanyho
• Kaple Všech svatých

• István Dobó (asi 1502– 1572), uherský vojevůdce
• Jurij Perevuznik (1903–1966), ministr vnitra Karpatské Ukrajiny

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Середнє (селище) na ukrajinské Wikipedii a Середнянська селищна громада na ukrajinské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seredné na Wikimedia Commons
• Karpatia – všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zakarpatská oblast
Okresy	Berehovo • Chust • Mukačevo • Rachov • Ťačiv • Užhorod
Města	Berehovo • Čop • Chust • Iršava • Mukačevo • Perečín • Rachov • Svaljava • Ťačiv • Užhorod • Vynohradiv
Městyse	Baťovo • Buštyno • Čynadijovo • Dubove • Jasiňa • Kobylecka Poljana • Kolčyno • Korolevo • Mižhirja • Seredné • Solotvina • Teresva • Usť-Čorna • Velký Berezný • Velký Bočkov • Volovec • Vylok • Vyškovo • Ždenijevo
Bývalé okresy	Iršava • Mižhirja • Perečín • Svaljava • Velký Berezný • Volovec • Vynohradiv