Smyrna
Smyrna İzmir | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 38°24′46″ s. š., 27°8′18″ v. d. |
Nadmořská výška | 2 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+03:00 |
Stát | Turecko![]() |
Region | Egejský |
Provincie | İzmir |
![]() ![]() Smyrna | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 11 891 km² |
Počet obyvatel | 4 320 519 (2018) |
Hustota zalidnění | 363,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Aziz Kocaoğlu |
Vznik | 3. tisíciletí př. n. l. |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 232 |
PSČ | 35000–35999 |
Označení vozidel | 35 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Smyrna (turecky İzmir,[1] starořecky Σμύρνη, Smyrné) je město v západním Turecku, na pobřeží Egejského moře. Ve městě žije přibližně 4,32 milionu obyvatel a je správním střediskem provincie İzmir.
Historie
Smyrna je jedno z nejstarších středomořských měst. Bylo založeno ve třetím tisíciletí př. n. l. a už v té době bylo jedním z center kultury na anatolském poloostrově. V období okolo roku 1500 př. n. l. se dostalo pod vliv chetitské říše. V prvním tisíciletí př. n. l. se začali do Smyrny stěhovat Řekové, z této doby se dochovala keramická a hrnčířská díla. Řekové opředli město mnohými pověstmi. Za dob iónské kultury byla Smyrna velmi důležitým přístavem a získala si zpět svoji slávu. Ta ovšem trvala jen do doby, než město spadlo pod vliv Lýdie a perské říše, kdy se z něj stala časem zapomenutá malá vesnice. V časech Alexandra Velikého bylo vybudováno město znovu, na svazích hory Kadifekale (Pagos). Po ustanovení římské vlády, v prvních stoletích našeho letopočtu začala další éra Smyrny jako významného města, Smyrna se dokonce stala prvním křesťanským městem, kterým zůstala až do roku 1415, kdy byla dobyta osmanskou říší a křesťanství oficiálně vystřídáno islámem. V samotné Smyrně ale zůstalo početné řecké pravoslavné obyvatelstvo. Před první světovou válkou představovali Řekové polovinu z asi 300 000 obyvatel města. Roku 1919 město obsadila řecká armáda a mělo být na základě Sèvreské mírové smlouvy s velkou částí západní Anatolie přičleněno k Řecku. Řecké tažení však bylo v létě 1922 obráceno na ústup a v září téhož roku vstoupila do města turecká armáda. Město zčásti lehlo popelem a na 200 000 Řeků z obavy o svůj osud uprchlo do Řecka. Mnozí se usadili v Aténách, kde založili čtvrť nazvanou Nea Smyrni (Νέα Σμύρνη), tj. „Nová Smyrna“. Smyrna, od té doby zvaná İzmir, zůstala součástí Turecka.
Současnost
Dnes je město vyhledávaným turistickým cílem s mnoha památkami (mešity ze 16. a 17. století). Centrum města žije západním způsobem života[zdroj?]. Město má i svoje muzeum a univerzitu.
Památky a turistické cíle
- Agora - antické řecké shromaždiště se sloupy
- Kadifekale (řecky Pagus) - hrad
- Kemeraltı - bazar a Hisarova mešita
- Balçova - termální lázně
- Belkahve
- Asansör
- Teleferik - lanovka
- Kültürpark
- Kolosální hlava prezidenta Atatürka, vytesaná ve skále
V okolí
Osobnosti
- Šabtaj Cvi
- Polykarp ze Smyrny
- Svatý Pionius
- Papias
- Aristoteles Onassis
- Fülane Hatun
- Konstantinos Despotopoulos
- Georgios Orphanidis
Partnerská města
Baku, Ázerbájdžán (1985)
Bălți, Moldavsko (1996)
Biškek, Kyrgyzstán (1991)
Bombaj, Indie (1997)
Brémy, Německo (1993)
Buchara, Uzbekistán (1992)
Constanța, Rumunsko (1995)
Famagusta, Kypr (1997)
Havana, Kuba (1996))
Mostar, Bosna a Hercegovina (1996)
Nikósie, Kypr (2019)
Odense, Dánsko (1991)
São Paulo, Brazílie (2015)
Sia-men, Čína (2014)
Súsa, Tunisko (2002)
Tampa, Spojené státy americké (1990)
Tel Aviv, Izrael (1996)
Tchien-ťin, Čína (1990)
Türkmenabat, Turkmenistán (1994)
Volgograd, Rusko (2006)
Wu-chan, Čína (2013)
Reference
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 72, 125.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smyrna na Wikimedia Commons
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Turecko – Türkiye – (TR) | |
---|---|
Provincie a jejich hlavní města | |
Adana (Adana) • Adıyaman (Adıyaman) • Afyonkarahisar (Afyonkarahisar) • Ağrı (Ağrı) • Aksaray (Aksaray) • Amasya (Amasya) • Ankara (Hlavní město Ankara) • Antalya (Antalya) • Ardahan (Ardahan) • Artvin (Artvin) • Aydın (Aydın) • Balıkesir (Balıkesir) • Bartın (Bartın) • Batman (Batman) • Bayburt (Bayburt) • Biledžik (Biledžik) • Bingöl (Bingöl) • Bitlis (Bitlis) • Bolu (Bolu) • Burdur (Burdur) • Bursa (Bursa) • Çanakkale (Çanakkale) • Çankırı (Çankırı) • Çorum (Çorum) • Denizli (Denizli) • Diyarbakır (Diyarbakır) • Düzce (Düzce) • Edirne (Edirne) • Elazığ (Elazığ ) • Erzincan (Erzincan) • Erzurum (Erzurum) • Eskišehir (Eskišehir) • Gaziantep (Gaziantep) • Giresun (Giresun) • Gümüşhane (Gümüşhane) • Hakkâri (Hakkâri) • Hatay (Antakya) • Iğdır (Iğdır) • Isparta (Isparta) • Istanbul (Istanbul) • Izmir (Smyrna) • Kahramanmaraş (Kahramanmaraş) • Karabük (Karabük) • Karaman (Karaman) • Kars (Kars) • Kastamonu (Kastamonu) • Kayseri (Kayseri) • Kırıkkale (Kırıkkale) • Kırklareli (Kırklareli) • Kilis (Kilis) • Kırşehir (Kırşehir) • Kocaeli (İzmit) • Konya (Konya) • Kütahya (Kütahya) • Malatya (Malatya) • Manisa (Manisa) • Mardin (Mardin) • Mersin (Mersin) • Muğla (Muğla) • Muş (Muş) • Nevşehir (Nevşehir) • Niğde (Niğde) • Ordu (Ordu) • Osmaniye (Osmaniye) • Rize (Rize) • Sakarya (Sakarya) • Samsun (Samsun) • Siirt (Siirt) • Sinop (Sinop) • Sivas (Sivas) • Şırnak (Şırnak) • Şanlıurfa (Şanlıurfa) • Tekirdağ (Tekirdağ) • Tokat (Tokat) • Trabzon (Trabzon) • Tunceli (Tunceli) • Uşak (Uşak) • Van (Van) • Yalova (Yalova) • Yozgat (Yozgat) • Zonguldak (Zonguldak) |