Sukně

The Evoltion of the skirt, Harry Julius, 1916

Sukně, zastarale též suknice, je svrchní nebo spodní část oděvu, sahající od pasu dolů. V dnešní době ji nosí v Evropě a Americe převážně ženy.

Dějiny

Původ sukně sahá až do pravěku, do období, kdy oděv nebyl ještě vždy diferencován pro muže nebo ženy. Z archeologických nálezů byly rekonstruovány dívčí a ženské sukně, pletené či tkané, podobné formám pozdějším. Další vývoj sukně lze vysledovat ve starověkých říších až do třetího tisíciletí před naším letopočtem, v Egyptě jsou vyobrazeny krátké mužské sukně se sponou v pase, nazývané někdy zástěrka nebo kilt, a to jak u faraonů,[1], tak u jejich úředníků, bývaly někdy z palmového listu. Egyptské ženy nosily sukně dlouhé, z vlněné nebo bavlněné tkaniny. Také v Sumeru, Mezopotámii a v Persii nosili muži krátké sukně. Sumerská kaunakes byla z dřevěných destiček. Na Krétě a v Mykénách se dochovala vyobrazení bohyně i kněžky v dlouhé kaskádové sukni a s odhaleným poprsím z poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem.

Ženské sukně se často nosily dvě, jedna spodní a jedna svrchní, větší počet sukní vyznačoval na venkově bohatou nevěstu. Zástěra byla od středověku pracovní sukní pro ženy i pro muže. U lidových krojů se zadní sukně nazývala kasanice (fěrtoch), přední zástěra šorec. [2]. Mužská sukně je součástí některých národních krojů, patří například ke skotskému oděvu.

Sukně se nosily prodloužené s vlečkou, podkasané, s vycpávkami či jinak vyztužené, krinolína či polokrinolína byla napjatá na obruči, sukně s honzíkem (turnýra). [3] Dětské sukně lze sledovat na portrétech chlapců od středověku až do 18. století.

Zatímco ve starších historických dobách převládaly dlouhé šaty, v 19. století se ujalo praktické dělení ženského oděvu na sukni a živůtek, nebo sukni s krátkým kabátkem, tato souprava byla nazvána kostým.

Ženy nosily sukni často také z hygienických důvodů kvůli menstruaci, v dnešní době její nošení již není univerzální z důvodu dostupnosti moderních hygienických potřeb. Na přelomu 19. a 20. století se objevila sukně kalhotová, zprvu ve sportu (cyklistky) a pro pracovní použití. Během 20. století se sukně rozvinuly jak svými materiály a úpravami (např. sukně skládaná či plisovaná), tak délkou (Minisukně).

Galerie

  • Pravěká sukně
    Pravěká sukně
  • Sumerské sukně kaunakes
    Sumerské sukně kaunakes
  • Egyptský úředník
    Egyptský úředník
  • Asyrský král Aššurbanipal
    Asyrský král Aššurbanipal
  • Podkasaná sukně barokní, Václav Hollar
    Podkasaná sukně barokní, Václav Hollar
  • Sukně s honzíkem, 1890
    Sukně s honzíkem, 1890

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. matama.blog.cz [online]. [cit. 2008-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-11-12. 
  2. Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 544
  3. Obrazová encyklopedie módy, 1973, s. 543

Literatura

  • Ludmila Kybalová, Olga Herbenová, Milena Lamarová, Obrazová encyklopedie módy. Artia Praha 1973, s. 543-554

Související články

  • Kilt – tradiční pánská sukně ve Skotsku a částečně Irsku
  • Minisukně
  • Sarong – tradiční unisexová sukně v Jihovýchodní Asii
  • Zástěra
  • Fustanella – tradiční pánská sukně na Balkáně

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu sukně na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo sukně ve Wikislovníku
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph126266
  • BNF: cb12531784z (data)
  • GND: 4250470-3
  • LCCN: sh85123207
  • NLI: 987007548637705171