Vazgen I.

Jeho Svatost Vazgen I.
Patriarcha Arménské apoštolské církve Katolikos všech Arménů
Soubor:HisHolinessVazgenI.jpg
Církev	Arménská apoštolská církev
Jmenování	1955
Uveden do úřadu	2. října 1955
Předchůdce	Gevork VI.
Nástupce	Garegin I.
Svěcení
Kněžské svěcení	1942 světitel Karapet Mazlumian
Biskupské svěcení	1951
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Administrátor Rumunské eparchie (1943-1947) Biskup Rumunska (1947-1955) Biskup Bulharska (1954-1955)
Osobní údaje
Rodné jméno	Levon Garabed Baljian (Լևոն Աբրահամի Պալճյան)
Země	Arménie Arménie
Datum narození	20. září 1908
Místo narození	Bukurešť, Rumunsko Rumunsko
Datum úmrtí	18. srpna 1994
Místo úmrtí	Vagharšapat, Arménie Arménie
Místo pohřbení	Vagharšapat
Národnost	arménská/rumunská
Alma mater	Univerzita v Bukurešti
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vazgen I. (20. září 1908, Bukurešť – 18. srpna 1994, Vagharšapat)^[1] byl Katolikos všech Arménů a patriarcha Arménské apoštolské církve.

Narodil se 20. září 1908 v Bukurešti jako Levon Garabed Baljian v Arménské komunitě v Rumunsku. Jeho otec byl švec a matka učitelka. Mladý Levon Baljian neměl původně namířeno k církevní dráze a tak studoval na Bukurešťské univerzitě fakultu filosofie a literatury. Po absolvování školy se stal filosofem a vydával série odborných článků.

Jeho zájem z filosofie se začal přesouvat na teologii, a tak studoval Arménskou apoštolskou teologii v řeckých Aténách. Roku 1942 získal z rukou Karapeta Mazlumiana kněžské svěcení. Nakonec získal titul vardapet, církevní titul pro kazatele a učitele Arménské apoštolské církve jako ekvivalent doktora teologie. Byl administrátorem rumunské eparchie a roku 1947 se stal jejím biskupem. Dne 23. května 1948 jej patriarcha Gevork VI. jmenoval nejvyšším vardapetem. Roku 1951 byl vysvěcen na biskupa. V prosinci 1954 začal řídit i bulharskou eparchii.

Jeho vzestup hierarchií církve vyvrcholil roku 1955 kdy byl zvolen katolikosem a patriarchou Arménské apoštolské církve. Byl jedním z nejmladších zvolených katolikosů. Intronizován byl 2. října stejného roku. V této funkci byl až do své smrti 18. srpna 1994.^[2] Během svého působení, se mu podařilo prosadit nezávislost církve vůči sovětské vládě v Arménském SSR. Dočkal se náboženské svobody roku 1991.

Byl velmi zaneprázdněn obnovením kostelů a církevních institucí. Zachránil mnoho církevních pokladů založením Muzea Alexe Manoogiana Matky církve. Udržoval silné kontakty s Arménskou katolickou církví, s cílem smířit obě křídla arménského křesťanství.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vazgen I na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vazgen I. na Wikimedia Commons