Velký Třebešov

Velký Třebešov
Znak obce Velký TřebešovVlajka obce Velký Třebešov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJaroměř
Obec s rozšířenou působnostíJaroměř
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°23′35″ s. š., 16°0′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel330 (2024)[1]
Rozloha3,14 km²[2]
Katastrální územíVelký Třebešov
Nadmořská výška289 m n. m.
PSČ552 02
Počet domů126 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVelký Třebešov 2
552 02 Velký Třebešov
[email protected]
StarostaZdeněk Hanuš
Oficiální web: www.velkytrebesov.cz
Velký Třebešov
Velký Třebešov
Další údaje
Kód obce574589
Kód části obce179779
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Třebešov je obec v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 330[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355, kdy ji vlastnil Albert z Rýzmburka. Jan Chvalkovický († 1548) a jeho syn Jiří zbudovali tvrz, kterou roku 1611 prodal Jan mladší Dobřenský z Dobřenic[4]. Část panství náležela klášteru augustiniánů kanovníků v Jaroměři. Tvrz se naposledy připomínala v roce 1827.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 458 506 552 700 658 485 530 377 417 389 337 339 325 337 313
Počet domů 80 80 84 89 85 88 103 108 107 105 96 111 117 123 126

Obecní správa

V letech 1869–1890 Velký Třebešov byl jako osada obce k Třebešovu v okrese Dvůr Králové (1869) a později v okrese Nové Město nad Metují. Od roku 1900 je obcí v okrese Náchod (1900–1930), poté v okrese Jaroměř (1950) a později opět v okrese Náchod.[8]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.[9]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Štěpána, původem gotický jednolodní kostel, písemně připomínaný roku 1355 jako farní a filiální k České Skalici; úpravy interiéru s plochým stropem a architektura oltářů pocházejí z poloviny 19. století. Trámový strop zdobí štětcová ornamentální malba. Ve zdi je zasazeno deset náhrobních kamenů ze zrušeného farního hřbitova. Podle erbů a nápisů byly identifikovány hroby pánů Dobřenských a Bohdaneckých z Hodkova ze 16. století.
  • Sousoší Nejsvětější Trojice - zajímavě pojaté a výborně zachovalé sousoší stojí na křižovatce silnic E67 (I/33) a II/307. Pískovcové sousoší vytvořil hořický sochař Josef Vašata roku 1896
  • Socha sv. Jana Nepomuckého

Galerie

  • Základní škola
    Základní škola
  • Sousoší Nejsvětější Trojice
    Sousoší Nejsvětější Trojice
  • Socha sv. Jana Nepomuckého
    Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Usedlost čp. 30
    Usedlost čp. 30

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Šimek a kol., 1988, s. 520
  5. Soupis památek 1910, s. 199
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 613. 
  9. Udělené symboly – Velký Třebešov [online]. 2003-10-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

  • Šimek Tomáš a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6, Východní Čechy. Svoboda Praha 1988, s. 520
  • Zdeněk Wirth, František Machát: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, č. 34, politický okres náchodský. Praha 1910, s. 199-206.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Náchod
Adršpach • Bezděkov nad Metují • Bohuslavice • Borová • Božanov • Broumov • Brzice • Bukovice • Černčice • Červená Hora • Červený Kostelec • Česká Čermná • Česká Metuje • Česká Skalice • Dolany • Dolní Radechová • Hejtmánkovice • Heřmanice • Heřmánkovice • Horní Radechová • Hořenice • Hořičky • Hronov • Hynčice • Chvalkovice • Jaroměř • Jasenná • Jestřebí • Jetřichov • Kramolna • Křinice • Lhota pod Hořičkami • Libchyně • Litoboř • Machov • Martínkovice • Mezilečí • Mezilesí • Meziměstí • Nahořany • Náchod • Nové Město nad Metují • Nový Hrádek • Nový Ples • Otovice • Police nad Metují • Provodov-Šonov • Přibyslav • Rasošky • Rožnov • Rychnovek • Říkov • Sendraž • Slatina nad Úpou • Slavětín nad Metují • Slavoňov • Stárkov • Studnice • Suchý Důl • Šestajovice • Šonov • Teplice nad Metují • Velichovky • Velká Jesenice • Velké Petrovice • Velké Poříčí • Velký Třebešov • Vernéřovice • Vestec • Vlkov • Vršovka • Vysoká Srbská • Vysokov • Zábrodí • Zaloňov • Žďár nad Metují • Žďárky • Žernov
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech