Vladimír Meduna

Vladimír Meduna
Vladimír Meduna v roce 1952
Vladimír Meduna v roce 1952
Narození5. listopadu 1909 nebo 5. října 1909
Brno
Úmrtí20. března 1990 (ve věku 80 let) nebo 19. března 1990 (ve věku 80 let)
Brno
Místo pohřbeníŽidenický hřbitov
Alma materVysoké učení technické v Brně
Profesearchitekt, konstruktér, urbanista a učitel
OceněníŘád Vítězného února
Řád práce
Řád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Meduna (5. října 1909 Brno – 19. března 1990 Brno) byl český stavební inženýr, architekt a urbanista, člen československého odboje za druhé světové války, člen KSČ, dlouholetý rektor VUT v Brně.

Život

Narodil se v Brně. Zde také v roce 1935 absolvoval obor architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické, kde po absolvování základní vojenské služby krátce působil. Od roku 1937 pak pracoval jako technický komisař Zemského úřadu Brno.

Po zahájení německé okupace Čech, Moravy a Slezska a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do čs. protinacistického odboje v rámci odbojové organizace V boj. V červenci 1943 byl zatčen olomouckým gestapem za spolupráci s ilegální skupinou pod vedením Jana Šenka, mj. šířící protiněmecké tiskoviny. V březnu 1944 byl Vrchním zemským soudem ve Vratislavi odsouzen a strávil šest měsíců ve vězení.[1]

Tzv. Oblouk, multifunkční obytná budova, na sidlišti Poruba v Ostravě

Po osvobození Československa pracoval v letech 1945 až 1948 jako civilní inženýr. Od roku 1948 působil na Jednotném národním výboru v Ostravě, v letech 1952 až 1958 pak v podniku Stavoprojekt Ostrava.[1] V tomto období se stal vedoucím prací budování nových sídlištních oblastí v Porubě u Ostravy, Havířově[2] a Karviné, projektovaných dle sovětského vzoru. V případě tzv. Nové Ostravy (Poruba) a Havířova plánovaly skupiny pod Medunovým vedením tyto urbanistické celky jako zcela nová města.[3]

Od roku 1958 pak nastoupil na Vysoké učení technické v Brně jakožto rektor. S jeho nástupem je spojena éra politizace instituce a mj. také vyhazovů pedagogů z politických důvodů.[4] kde v této funkci působil do roku 1968. Opětovně se rektorem stal roku 1970, s nástupem éry tzv. normalizace, a ve funkci působil až do roku 1976.

Ocenění

Roku 1965 mu byly uděleny Řád práce a Medaile k osvobození vlasti Sovětskou armádou, roku 1974 pak titul Zasloužilý umělec a roku 1979 Řád Vítězného února.

Úmrtí

Zemřel 19. března 1990. Původně byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, jeho urna byla posléze přenesena na Židenický hřbitov.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ WWW.PKMODELY.ESTRANKY.CZ. Bydlení ve XX. století. P. K. modeling and history web [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Stavby. stavbystoleti.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archiweb - Rozhovor s Vladimírem Šlapetou. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • FRANĚK, Otakar. Dějiny Vysokého učení technického v Brně, Díl 2, 1945-1975. Brno: Blok, 1975, s. 48. Dostupné online
  • Hlas revoluce: Týdeník Československé obce legionářské. Praha: Československá obec legionářská, 15.3.1952, 5(8), s. 8. ISSN 0231-8164. Dostupné online
  • JUŘÁK, Petr. Brušperské proměny. Brušperk: Městský úřad Brušperk, 2009, s. 92. ISBN 978-80-254-5269-1. Dostupné online

Externí odkazy

Rektoři Vysokého učení technického v Brně
1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček
Vysoké učení technické v Brně
Autoritní data Editovat na Wikidatech