Vuhledar
Vuhledar Вугледар | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°46′45″ s. š., 37°14′55″ v. d. |
Nadmořská výška | 187 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+2 |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Oblast | Doněcká |
Rajón | Volnovašský |
Vuhledar | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,32 km² |
Počet obyvatel | 14 432 (2021) |
Hustota zalidnění | 2 712,8 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1964 |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | вул. 30-річчя Перемоги 16 85670 м. Вугледар |
Telefonní předvolba | 6273 |
PSČ | 85670 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vuhledar (ukrajinsky Вугледар; rusky Угледар – Ugledar) je město v Doněcké oblasti na Ukrajině. Leží v Donbasu a nachází se v jihozápadní části oblasti ve vzdálenosti 60 kilometrů na jihozápad od Doněcka.
Historie
Vuhledar byl založen v roce 1964 v souvislosti s počátkem rozvoje uhelné oblasti jižního Donbasu. V roce 1964 se stal sídlem městského typu. Vuhledar byl plánován jako velké průmyslové město s počtem obyvatel do 100 000 lidí a více než 10 velkými uhelnými doly. Ale v 70. letech 20. století byl rozvoj uhelných ložisek v jižním Donbasu považován za méně perspektivní než rozvoj v Kuzbasu a proto nikdy nedošlo k plánovanému rozvoji Vuhledaru.
Obec se od svého založení v roce 1964 až do roku 1974 jmenovala Južnyj, následně došlo k přejmenování na současný název.
V roce 1989 Vuhledar získal městská práva.
Na začátku roku 2023, Ruské síly zaútočily na Vuhledar s nebývalou silou. V únoru téhož roku oznámil místostarosta města, že Vuhledar byl zničen v návaznosti na sto procent poškozených budov.[1] Podle ukrajinských informací v únoru 2023 proběhla u Vuhledaru největší tanková bitva během ruské invaze na Ukrajinu, kdy Rusové ztratili 130 obrněných vozidel.[2] Za masakry a obří ruské ztráty nesl zodpovědnost generálporučík 20. armády Suchrab Achmedov, který si tím vysloužil nechvalně proslulou přezdívku „řezník z Vuhledaru“. V květnu 2024 však byl ze své pozice odvolán během rozsáhlých armádních čistek, které Putinův nový ministr obrany Andrej Bělousov prováděl.[3]
Populace
V roce 2001 žilo ve Vuhledaru 17440 obyvatel. V roce 2021 jich bylo dle odhadů 14432. Ve městě se v současnosti oficiálně zdržuje méně než pět set lidí a jedno dítě.[1][4]
Reference
- ↑ a b SANTORA, Marc. Russia pushes to take Ukrainian town near a vital supply line. The Japan Times [online]. 2023-02-05 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dalekosáhlé ruské fiasko. U Vuhledaru se odehrála největší tanková bitva války. iDNES.cz [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
- ↑ https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/valka-na-ukrajine-online-prenos/r~44fd6dc4091e11efa26cac1f6b220ee8/ Aktuálně.cz 24. 5. 2024
- ↑ Evacuation efforts underway in Vuhledar: One child remaining in city. www.ukrinform.net [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vuhledar na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Doněcká oblast | ||
---|---|---|
Rajóny | ||
Města | Avdijivka • Amvrosijivka • Bachmut • Bilozerske • Bilycke • Bunhe (Junokomunarivsk) • Časiv Jar • Čysťakove (Torez) • Debalceve • Dobropillja • Dokučajivsk • Doněck • Družkivka • Hirnyk • Horlivka • Charcyzk • Chrestivka (Kirovske) • Ilovajsk • Jasynuvata • Jenakijeve • Kalmiuske • Kosťantynivka • Kramatorsk • Krasnohorivka • Kurachove • Lyman • Makijivka • Mariupol • Marjinka • Mospyne • Mykolajivka • Myrnohrad • Novoazovsk • Novohrodivka • Pokrovsk • Rodynske • Selydove • Siversk • Slovjansk • Snižne • Soledar • Svitlodarsk • Svjatohirsk • Šachtarsk • Toreck • Ukrajinsk • Volnovacha • Vuhledar • Vuhlehirsk • Zalizne • Zuhres • Ždanivka | |
Sídla městského typu | Andrijivka (Horlivský rajón) • Andrijivka (Kramatorský rajón) • Andrijivka (Volnovašský rajón) • Bilenke • Blahodatne (Doněcký rajón) (Vojkove) • Blahodatne (Volnovašský rajón) • Bojkivske (Telmanove) • Bražyne • Bulavynske • Bylbasivka • Cukuryne • Čerkaske • Donecke • Donske • Drobyševe • Družne • Hirne • Hirnycke • Holmivskyj • Horbačevo-Mychajlivka • Hostre • Hrodivka • Hruzko-Lomivka • Hrafske • Hruzko-Zorjanske • Huselske • Cholodne (Sverdlove) • Illinka • Jalta • Jampil • Jarova • Jasna Poljana • Jasnohirka • Jasynivka • Keramik • Kolosnykove • Komyšivka • Komyšuvacha • Kontarne • Kopani (Vojkovskyj) • Korsuň • Krasna Hora • Krasnotorka • Krynyčna • Kurachivka • Kurdjumivka • Kutejnykove • Laryne • Lisne • Luhanske • Lymančuk • Lypske (Krasnyj Okťabr) • Majak • Malotaranivka • Manhuš • Mešove • Moskovske • Myrne • Myronivskyj • Nelipivka • Nikolske • Ňju-Jork • Novoamvrosijivske • Novodonecke • Novoekonomične • Novohryhorivka • Novomykolajivka • Novoselivka • Novotrojicke • Novyj Svit • Nykyforove • Nyžňa Krynka • Olchovatka • Olenivka (Horlivský rajón) • Olenivka (Kalmiuský rajón) • Oleksandrivka (Doněcký rajón) • Oleksandrivka (správní obvod Kramatorsk v Kramatorském rajónu) • Oleksandrivka (správní obvod Oleksandrivka v Kramatorském rajónu) • Oleksandrivske • Oleksijevo-Družkivka • Olhynka • Očeretyne • Pantelejmonivka • Pelahijivka • Pervomajske • Pervomajskyj • Petrivka • Pivdenne • Pivnične • Pjatypillja (Proletarske) • Pobjeda • Pokrovka • Pryberežne • Rajhorodok • Rajske • Rozsypne • Sartana • Serdyte • Sedove • Severne • Sofijivka (Horlivský rajón) (Karlo-Marksove) • Sofijivka (Kramatorský rajón) • Starobeševe • Staromychajlivka • Staryj Krym • Stiškivske • Svjatohorivka • Šabelkivka • Šachtne • Ševčenko • Šyroke • Talakivka • Trojicko-Charcyzk • Udačne • Velyka Novosilka • Velyke Orichove • Verchňotorecke • Vilchivka • Vodjanske • Volodymyrivka • Vuhljar • Vysoke • Vyšneve • Zajceve • Zalisne • Zarične • Zemljanky • Zujivka • Želanne | |
Bývalé rajóny | Amvrosijivský • Bojkivský • Dobropillský • Jasynuvatský • Kosťantynivský • Lymanský • Manhušský • Marjinský • Nikolský • Novoazovský • Oleksandrivský • Slovjanský • Starobeševský • Šachtarský • Velykonovosilský | |
Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Doněckou lidovou republikou a Ruskem. |