Wolfgang Schüssel
Wolfgang Schüssel | |
---|---|
20. kancléř Rakouska | |
Ve funkci: 4. února 2000 – 11. ledna 2007 | |
Prezident | Thomas Klestil, Heinz Fischer |
Předchůdce | Viktor Klima |
Nástupce | Alfred Gusenbauer |
Vicekancléř Rakouska | |
Ve funkci: 4. května 1995 – 4. února 2000 | |
Předseda vlády | Franz Vranitzky, Viktor Klima |
Předchůdce | Erhard Busek |
Nástupce | Susanne Riess-Passer |
Ministr zahraničí | |
Ve funkci: 4. května 1995 – 4. února 2000 | |
Předseda vlády | Franz Vranitzky, Viktor Klima |
Předchůdce | Alois Mock |
Nástupce | Benita Ferrero-Waldner |
Ministr hospodářství | |
Ve funkci: 24. dubna 1989 – 4. května 1995 | |
Předseda vlády | Franz Vranitzky |
Předchůdce | Robert Graf |
Nástupce | Johannes Ditz |
Předseda ÖVP | |
Ve funkci: 1995 – 2007 | |
Předchůdce | Erhard Busek |
Nástupce | Wilhelm Molterer |
Stranická příslušnost | |
Členství | ÖVP |
Narození | 7. června 1945 (79 let) Vídeň, Rakousko |
Alma mater | Univerzita Vídeň |
Profese | politik a právník |
Náboženství | římský katolík |
Ocenění | velkokříž Řádu Isabely Katolické (1995) Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (2007) velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo Bavorský řád za zásluhy velkokříž Maďarského záslužného řádu … více na Wikidatech |
Commons | Wolfgang Schüssel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wolfgang Schüssel (* 7. června 1945, Vídeň) je rakouský politik,[1] jenž zastával v letech 2000–2007 úřad kancléře Rakouska. Od roku 1995 do roku 2007 byl předsedou ÖVP. V roce 2009 byl jedním z kandidátů na nový post stálého Předsedy Evropské rady[2].
Životopis
V roce 2000 i přes protesty ostatních zemí EU sestavil jako kancléř vládu s krajně pravicovou FPÖ Jörga Haidera. Po rozpadu vládní koalice a předčasných volbách stanul v čele kabinetu i v roce 2003. Obě jeho vlády uskutečnily řadu reforem, které se vypořádávaly s problémem přebujelého „státu blahobytu“[3].
V roce 2011 se v souvislosti s korupční aférou spjatou s tím, že společnost Telekom Austria, kdy firma převedla nemalé prostředky na konta lidí blízkých jeho vládě včetně čtyř ministrů, rozhodl, že opustí politiku. [4]
Vyznamenání
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Belgie Belgie | velkokříž Řádu koruny | ||
Chorvatsko Chorvatsko | Velký řád královny Jeleny | 2007 | |
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko | velkokříž s diamanty Knížecího záslužného řádu | 2000, 8. června | |
Maďarsko Maďarsko | velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky[5] | 2006 | |
Německo Německo | velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | ||
Nizozemsko Nizozemsko | rytíř velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-nasavské | ||
Norsko Norsko | velkokříž Norského královského řádu za zásluhy | ||
Polsko Polsko | velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[6] | 2006, 20. ledna | |
Rakousko Rakousko | velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku | ||
Rumunsko Rumunsko | velkokříž Řádu rumunské hvězdy[7] | 2004 | |
Řecko Řecko | velkokříž Řádu cti | ||
Španělsko Španělsko | velkokříž Řádu Isabely Katolické[8] | 1995, 7. července | |
Vatikán Vatikán | rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého[9] | 1996 | |
Bádensko-Württembersko Bádensko-Württembersko | Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska | 2007, 28. dubna | |
Bavorsko Bavorsko | Bavorský řád za zásluhy | 2007, 18. května |
Odkazy
Reference
- ↑ Wolfgang Schüssel - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ idnes.cz: Žhaví kandidáti na post „prezidenta“ evropské sedmadvacítky
- ↑ Vít Hloušek: Reforma sociálního státu – rakouský příklad
- ↑ Rakouský exkancléř Schüssel opouští kvůli skandálům politiku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.
- ↑ GMBH, news networld Internetservice. - Gedenken an Ungarn-Aufstand im Jahr '56: Staats- und. news.at [online]. 2006-10-18 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 stycznia 2006 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-01.
- ↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Otras disposiciones. Boletín Ofical del Estado. 1995-07-08, čís. 162, s. 20967. Dostupné online.
- ↑ Acta Apostolicae Sedis 89. 1997, čís. 7, s. 513.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolfgang Schüssel na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Ministři zahraničí Rakouska | ||
---|---|---|
Habsburská monarchie | Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804) | |
Rakouské císařství | Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867) | |
Rakousko-Uhersko | Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918) | |
První Rakouská republika a Rakouský stát | Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938) | |
Druhá Rakouská republika | Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021) |