Zamość
Zamość | |
---|---|
Náměstí v Zamośći dominuje renesanční radnice. | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°43′14″ s. š., 23°15′31″ v. d. |
Nadmořská výška | 212 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko Polsko |
Vojvodství | Lublinské |
Okres | městský okres |
Zamość | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 30,34 km² |
Počet obyvatel | 64 969 (2015[1]) |
Hustota zalidnění | 2 192 [1] obyv./km² |
Etnické složení | Poláci |
Náboženské složení | římští katolíci, částečně řečtí katolíci |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | staré město v Zamośći |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | iv |
Odkaz | 564 (anglicky) |
Zařazení | 1992 (16. zasedání) |
Správa | |
Starosta | Andrzej Wnuk |
Vznik | 1580 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+48) 084 |
PSČ | 22-400 až 22-410 |
Označení vozidel | LZ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zamość (latinsky Zamoscia; ukrajinsky Замостя; česky Zámostí; v angličtině a dalších jazycích často též Zamosch; adjektivum zamojski) je okresní město v Lublinském vojvodství v Polsku.
Poloha
Město leží ve východní části Polska, na severním okraji vysočiny Roztocze a protéká jím říčka Łabuńka. Administrativně město náleží do Lublinského vojvodství, jehož je třetím největším městem a jihovýchodním centrem. V letech 1975–1998 bylo centrem vojvodství. Žije zde 64 969 obyvatel (2015).[1]
Dějiny a pamětihodnosti
Město, založené roku 1580 kancléřem a hejtmanem Janem Zamoyským, je dnes především kulturním a v poslední době též turistickým střediskem; díky svým stavebním památkám nazýváno „perlou polské renesance“, „městem arkád“ či „Padovou severu“. Z počátku 17. století pochází také místní synagoga.[2]
Ve městě stojí katedrála Zmrtvýchstání Páně a svatého Tomáše.
V roce 1871 se zde narodila marxistická teoretička Rosa Luxemburgová.
Za nacistické okupace bylo okolí Zámostí vybráno pro projekt německé kolonizace. Město bylo přejmenováno na Himmlerstadt. V rámci Akce Reinhartd 110 000 lidí bylo vyhnáno z domovů, 6000 Židů bylo internováno ve zdejším sběrném táboře (ghettu) zřízeném v místní tvrzi a následně deportováno do vyhlazovacích táborů Belzec, Majdanek, Osvětim a dalších.
Roku 1992 bylo zamojské staré město zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.
Doprava
Zámostí leží na dávné obchodní trase spojující Varšavu a Lvov. Dnes v tomto směru vede mezinárodní silnice. Naopak hlavní železniční trasy vedou jinými směry; železniční doprava byla postupně redukována, až byly nakonec v roce 2009 všechny spoje zrušeny.[3] V roce 2011 byly částečně obnoveny a navíc byly zavedeny regionální spoje do Lublina. Kolem města prochází také nákladní širokorozchodná trať LHS z katovické průmyslové oblasti na Ukrajinu; společnost PKP Linia Hutnicza Szerokotorowa, jež tuto trať provozuje, sídlí právě v Zámostí.
Fotogalerie
- historické centrum
- zdejší renesanční synagoga
- opevnění historického centra
- hlavní náměstí ve městě
Reference
- ↑ a b c Główny Urząd Statystyczny: Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym. Stan w dniu 30 VI 2015 r. [1]
- ↑ ČERNÝ, Jan. V polském Zámostí zrestaurovali krásnou renesanční synagogu. Rozhlas.cz. 2011-04-05. Dostupné online [cit. 2017-09-20].
- ↑ ZAŃ, Katarzyna. Do Zamościa nie dojedziesz już pociągiem. Wiadomości24.pl [online]. 2009-09-01, rev. 2009-09-05 [cit. 2010-04-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zamość na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Zámostí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- NOVOTNÁ, Eliška. Historie a vývoj renesančního města Zamość ve východním Polsku. Pardubice, 2020. 148 s. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce Michal Téra. Dostupné online.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Okresy v Lublinském vojvodství | ||
---|---|---|
Městské okresy | ||
Zemské okresy | Biała Podlaska • Biłgoraj • Chełm • Hrubieszów • Janów Lubelski • Kraśnik • Krasnystaw • Łęczna • Lubartów • Lublin • Łuków • Opole Lubelskie • Parczew • Puławy • Radzyń Podlaski • Ryki • Świdnik • Tomaszów Lubelski • Włodawa • Zamość |
Polské památky na seznamu světového dědictví UNESCO | |
---|---|
Bělověžský prales • Dřevěné kostely v jižním Malopolsku • Hala století ve Vratislavi • Hrad Malbork • Kalwaria Zebrzydowska • Kostely míru v Jaworu a Svídnici • Krakov • Auschwitz-Birkenau • Park Muskau / Park Muzakowski • Solné doly Wieliczka a Bochnia • Toruň • Varšavské staré město • Zamość • Karpatské dřevěné chrámy v Polsku a na Ukrajině • Doly v Tarnovských Horách a jejich vodohospodářský systém • Region prehistorické těžby pazourků Krzemionki • Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy |