Jang Siou-feng

Jang Siou-feng
Narození	27. února 1897 Qian'an
Úmrtí	10. listopadu 1983 (ve věku 86 let)
Alma mater	Mezinárodní Leninova škola
Povolání	politik a soudce
Politická strana	Komunistická strana Číny
Funkce	guvernér Che-peje (1949–1952) předseda Nejvyššího lidového soudu ČLR (1965–1975) ministr školství Čínské lidové republiky člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jang Siou-feng (čínsky pchin-jinem Yáng Xiùfēng, znaky zjednodušené 楊秀峰, tradiční 杨秀峰; 24. února 1897 — 10. listopadu 1983) byl čínský komunistický politik, předseda Nejvyššího lidového soudu Čínské lidové republiky (1965–1975), později místopředseda Čínského lidového politického poradního shromáždění (1980–1983), předtím ministr školství (1958–1964) a ministr vysokého školství (1954–1958 a 1964–1965), předseda lidové vlády Che-peje (1949–1952). V letech 1956–1969 byl členem ústředního výboru Komunistické strany Číny.

Jang Siou-feng se narodil 24. února 1897 v okrese Čchien-an v provincii Che-pej (tehdy v Č’-li). V mládí se účastnil hnutí 4. května, v letech 1925–1928 studoval dějepis a zeměpis na Pekingské univerzitě, v roce 1929 odjel studovat do Francie, kde v roce 1930 vstoupil do Komunistické strany Číny. Později odjel studovat do Sovětského svazu. V roce 1934 vrátil do Číny, poté vyučoval na Vysoké škole práva a obchodu v Che-peji, na Pekingské univerzitě a na Severovýchodní univerzitě, kde se jako univerzitní profesor angažoval v revolučních aktivitách.

Ve druhé polovině 30. let se podílel na založení a vedení Severočínského sdružení spásy. Roku 1938 se připojil ke komunistickému odboji v Che-peji a ve 40. letech působil jako velitel protijaponských partyzánů v západním Che-peji, člen vedení komunistické strany v jižním Che-peji a předseda tamní administrativy, předseda vlády pohraniční oblasti Ťin-Ťi-Lu-Jü (v letech 1941–1948), a místopředseda lidové vlády severní Číny (1948–1949).^[1]

Po vzniku Čínské lidové republiky od roku 1949 tři roky vykonával funkci předsedy lidové vlády provincie Che-pej, současně byl do roku 1954 členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.^[1] Roku 1952 přešel do centrální vlády, na místo náměstka ministra vysokého školství; roku 1954 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen 1958) a povýšen na ministra vysokého školství. Na VIII. sjezdu KS Číny roku 1956 byl zvolen členem ústředního výboru.^[1] Po začlenění ministerstva vysokých škol do ministerstva školství roku 1958 převzal spojené ministerstvo jako ministr školství. S opětovným rozdělením ministerstva školství roku 1964 se stal ministrem vysokého školství. V lednu 1965 převzal úřad předsedy Nejvyššího lidového soudu Čínské lidové republiky (formálně do ledna 1975).^[1]

Během kulturní revoluce byl označen za „černého gangstera“ a byl odstraněn z funkcí a úřadů.^[1] K veřejné činnosti se vrátil roku 1974, v lednu 1975 byl opět zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců a od března 1978 se stal členem jeho stálého výboru, od února 1979 i místopředsedou právního výboru shromáždění (obě funkce vykonával do června 1983). V září 1980 byl zvolen místopředsedou Čínského lidového politického poradního shromáždění, funkci vykonával do června 1983.^[1]

V letech 1979–1983 byl čestným předsedou Čínské vzdělávací společnosti, od roku 1982 byl zvolen čestným předsedou Čínské právnické společnosti.^[1]

Zemřel 10. listopadu 1983 v Pekingu.