Karl von Pusswald
Karl von Pusswald | |
---|---|
12. ministr obchodu Předlitavska | |
Ve funkci: 16. března 1886 – 26. června 1886 jako správce | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Felix Pino z Friedenthalu |
Nástupce | Olivier de Bacquehem |
Člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1887 – ??? | |
Narození | 5. ledna 1825 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. května 1895 (ve věku 70 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univ. |
Profese | státní úředník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karl von Pusswald (5. ledna 1825 Praha – 22. května 1895 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1886 ministr obchodu Předlitavska.
Biografie
Vystudoval právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1847 působil ve státních službách jako úředník finanční správy, od roku 1852 jako železniční úředník. Roku 1857 nastoupil do aparátu ministerstva obchodu. V roce 1874 se zde stal sekčním šéfem nového odboru železniční dopravy. Zasloužil se o legislativní a administrativní reformy železničního provozu v době přechodu od privátního ke státnímu železničnímu podnikání.[1]
16. března 1886 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho jako provizorní správce rezortu. Ministerstvo vedl do 26. června 1886.[1] Některé prameny ho jako ministra neuvádějí.[2]
V roce 1887 se stal doživotním členem Panské sněmovny.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pusswald, Karl Frh. von (1825-1895), Beamter, s. 345. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Ministři obchodu Předlitavska | |
---|---|
1. Bernhard von Wüllerstorf (1867) • 2. Franz Karl von Becke (1867) • 3. Ignaz von Plener (1867–1870) • 4. Sisinio de Pretis (1870–1871) • 5. Albert Schäffle (1871) • 6. Otto von Wiedenfeld (1871) • 7. Anton von Banhans (1871–1875) • 8. Johann von Chlumecký (1875–1879) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1879–1880) • 10. Alfred von Kremer (1880–1881) • 11. Felix Pino z Friedenthalu (1881–1886) • 12. Karl von Pusswald (1886) • 13. Olivier de Bacquehem (1886–1893) • 14. Gundaker Wurmbrand-Stuppach (1893–1895) • 15. Heinrich von Wittek (1895) • 16. Hugo Glanz von Eicha (1895–1897) • 17. Ernest von Koerber (1897–1898) • 18. Josef Maria Baernreither (1898) • 19. Josef von Dipauli (1898–1899) • 20. Franz Stibral (1899–1900) • 21. Guido von Call (1900–1905) • 22. Leopold z Auerspergu (1905–1906 a 1906) • 23. Josef Fořt (1906–1907) • 24. František Fiedler (1907–1908) • 25. Viktor Mataja (1908–1909) • 26. Richard Weiskirchner (1909–1911) • 27. Viktor Mataja (1911) • 28. Mauriz von Rössler (1911–1912) • 29. Rudolf von Schuster-Bonnott (1912–1915) • 30. Alexander Spitzmüller (1915–1916) • 31. Franz Stibral (1916) • 32. Karl Urban (1916–1917) • 33. Viktor Mataja (1917) • 34. Friedrich von Wieser (1917–1918) | |
kurzivou – pověřeni správou úřadu |