Olivier de Bacquehem
Olivier de Bacquehem | |
---|---|
13. ministr obchodu Předlitavska | |
Ve funkci: 16. března 1886 – 11. listopadu 1893 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Karl von Pusswald (správce) |
Nástupce | Gundaker Wurmbrand-Stuppach |
9. ministr vnitra Předlitavska | |
Ve funkci: 12. listopadu 1893 – 19. června 1895 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Alfred Windischgrätz |
Předchůdce | Eduard Taaffe |
Nástupce | Erich von Kielmansegg |
Zemský prezident Slezska | |
Ve funkci: 1882 – 1886 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Alexander von Summer |
Nástupce | Karl Maria von Coudenhove |
Štýrský místodržitel | |
Ve funkci: 1895 – 1898 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Guido Kübeck von Kübau |
Nástupce | Manfred Clary-Aldringen |
Člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: ??? – 1917 | |
Narození | 25. srpna 1847 Opava Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 22. dubna 1917 (ve věku 69 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Alma mater | Vídeňská univerzita Tereziánská akademie ve Vídni |
Profese | právník, soudce a politik |
Commons | Olivier Marquis de Bacquehem |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olivier de Bacquehem, též Olivier Marquis de Bacquehem (25. srpna 1847 Opava[1] – 22. dubna 1917 Vídeň[2]), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1886–1893 ministr obchodu Předlitavska, v období let 1893–1895 ministr vnitra Předlitavska.
Biografie
Vystudoval právo a pak působil ve státních službách, zpočátku jako soudní úředník a úředník ministerstva kultu a vyučování, později v systému místodržitelství. V roce 1882 se stal zemským prezidentem (místodržícím) Slezska.[3][2]
Dne 16. března 1886 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Ministerstvo vedl do 11. listopadu 1893. V následující vládě Alfreda Windischgrätze zastával od 12. listopadu 1893 do 19. června 1895 post ministra vnitra Předlitavska.[4] Jako ministr obchodu pokračoval v zestátňování některých železničních drah a výstavbě nových tratí. Za jeho působení v rezortu byl přijat další zákon o lokálních drahách. Pomocí státních subvencí podporoval i lodní říční dopravu a námořní dopravu.
V roce 1895 po odchodu z vládních postů nastoupil na pozici místodržícího Štýrska. Z funkce odešel v roce 1898 kvůli nevoli, kterou vzbudila Badeniho jazyková nařízení. Proti nim se ve Štýrském Hradci konaly masové demonstrace, proti nimž nasadil vojsko.[2] Roku 1900 přešel do správního soudu, kterému později předsedal.[3] Byl členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[2]
Zemřel v dubnu 1917 po krátké nemoci na následky chřipky.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Olivera de Bacquehem farnost Opava
- ↑ a b c d e Bývalý ministr markýz Bacquehem zemřel. Národní politika. Duben 1917, roč. 35, čís. 110, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Bacquehem, Oliver Marquis de (1847-1917), Verwaltungsjurist, s. 42. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olivier de Bacquehem na Wikimedia Commons
Ministři vnitra Předlitavska | |
---|---|
1. Eduard Taaffe (1867) • 2. Karl Giskra (1867–1870) • 3. Eduard Taaffe (1870–1871) • 4. Karl Hohenwart (1871) • 5. August von Wehli (1871) • 6. Josef Lasser (1871–1878) • 7. Adolf z Auerspergu (1878–1879) • 8. Eduard Taaffe (1879–1893) • 9. Olivier de Bacquehem (1893–1895) • 10. Erich von Kielmansegg (1895) • 11. Kazimír Badeni (1895–1897) • 12. Paul Gautsch (1897–1898) • 13. František z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • 14. Ernest von Koerber (1899) • 15. Josef Stummer (1899–1900) • 16. Ernest von Koerber (1900–1904) • 17. Artur Bylandt-Rheidt (1905–1906) • 18. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1906) • 19. Richard von Bienerth (1906–1908) • 20. Guido von Haerdtl (1908–1911) • 21. Max Wickenburg (1911) • 22. Karl Heinold (1911–1915) • 23. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1915–1916) • 24. Erwin von Schwartzenau (1916) • 25. Erasmus von Handel (1916–1917) • 26. Friedrich von Toggenburg (1917–1918) • 27. Edmund von Gayer (1918) | |
kurzivou – pověřeni správou úřadu |
Ministři obchodu Předlitavska | |
---|---|
1. Bernhard von Wüllerstorf (1867) • 2. Franz Karl von Becke (1867) • 3. Ignaz von Plener (1867–1870) • 4. Sisinio de Pretis (1870–1871) • 5. Albert Schäffle (1871) • 6. Otto von Wiedenfeld (1871) • 7. Anton von Banhans (1871–1875) • 8. Johann von Chlumecký (1875–1879) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1879–1880) • 10. Alfred von Kremer (1880–1881) • 11. Felix Pino z Friedenthalu (1881–1886) • 12. Karl von Pusswald (1886) • 13. Olivier de Bacquehem (1886–1893) • 14. Gundaker Wurmbrand-Stuppach (1893–1895) • 15. Heinrich von Wittek (1895) • 16. Hugo Glanz von Eicha (1895–1897) • 17. Ernest von Koerber (1897–1898) • 18. Josef Maria Baernreither (1898) • 19. Josef von Dipauli (1898–1899) • 20. Franz Stibral (1899–1900) • 21. Guido von Call (1900–1905) • 22. Leopold z Auerspergu (1905–1906 a 1906) • 23. Josef Fořt (1906–1907) • 24. František Fiedler (1907–1908) • 25. Viktor Mataja (1908–1909) • 26. Richard Weiskirchner (1909–1911) • 27. Viktor Mataja (1911) • 28. Mauriz von Rössler (1911–1912) • 29. Rudolf von Schuster-Bonnott (1912–1915) • 30. Alexander Spitzmüller (1915–1916) • 31. Franz Stibral (1916) • 32. Karl Urban (1916–1917) • 33. Viktor Mataja (1917) • 34. Friedrich von Wieser (1917–1918) | |
kurzivou – pověřeni správou úřadu |