Vladimír Fischer (architekt)
| Prof. Ing. Vladimír Fischer | |
|---|---|
 Prof. Ing. Vladimír Fischer | |
| Narození | 4. července 1870 Fryšták, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. října 1947 (ve věku 77 let) Brno, Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt, pedagog a učitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimír Fischer (4. července 1870 Fryšták[1] – 28. října 1947 Brno) byl český architekt, profesor na České vysoké škole technické v Brně a v letech 1931–1932 její rektor.
Život
Jeho otec Antonín Fischer byl stavitelem, měl ve Fryštáku a později v Holešově vlastní firmu. V letech 1887–1893 vystudoval Vladimír Fischer na ČVUT v Praze stavitelský obor. Poté byl v letech 1894 až 1898 na praxi u Emila von Foerstera, Hermanna Helmera a Ferdinanda Fellnera ml. ve Vídni. V letech 1901 až 1918 působil na státní technické službě při moravském místodržitelství v Brně. Stal se vrchním stavebním radou a přednostou oddělení pro pozemní stavby při Zemské správě politické v Brně (1918–1923). 1923–1939 působil jako profesor na České vysoké škole technické v Brně, přičemž v letech 1924 až 1925 a 1935 až 1936 zde byl ve funkci děkana odboru architektury a pozemního stavitelství a 1931–1932 jako rektor celé školy. Jako konzervátor Státního památkového úřadu v Brně pro okres Brno-venkov pracoval od roku 1939 do roku 1941.
Dílo
Podle Encyklopedie města Brna a brožury Kostel sv. Augustina v Brně.[2][3]
- radnice ve Fryštáku (1900–1901)
- rekonstrukce zámku v Prostějově (1900–1906)
- reálné gymnázium v Antonínské ulici v Brně (1902–1903)
- Augustiniánský dům v Luhačovicích (1903–1906)
- obecná a měšťanská škola v Tišnově (1903)
- radnice v Tišnově (1905–1906)
- hotel U tří králů v Prostějově (1906)
- arcibiskupský palác v Olomouci (1906–1910)
- obecná a měšťanská škola ve Slavkově u Brna (1907)
- finanční ředitelství v Olomouci (1908)
- kostel sv. Alžběty Durynské ve Vnorovech (1908-1909)
- Švédský dům v Smetanově ulici v Brně (1910)
- škola ve Veverské Bítýšce (1910–1911)
- nájemní domy v Brně v ulicích Merhautově, Štefánikově, Smetanově, Botanické a Cihlářské (kolem 1910)
- obecná a měšťanská škola v Holešově (1911)
- fara ve Vnorovech (1912)
- nájemní dům J. Stava v Prostějově (1912)
- kostel sv. Bartoloměje v Rohatci
- Cyrilometodějská záložna na Zelném trhu v Brně (1913–1915)
- vojenská kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Brně (1915)
- Pivovarská banka v České ulici v Brně (1920)
- přestavba kostela svatého Bartoloměje v Brně-Žebětíně (1922–1923)
- kostel svatého Jana Nepomuckého v Brně-Starém Lískovci (1923–1925)
- dívčí domov Kounicových studentských kolejí v Mučednické ulici v Brně (1924)
- Nová radnice v Ostravě (1924–1930)
- mechanicko-technologický pavilon České vysoké školy technické v Brně ve Veveří ulici (1925–1926)
- klášter cyrilek s ústavem pro mentálně postižené děti a školou v Lerchově ulici v Brně (1924–1925, 1930)
- kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Vacenovicích (1927-1930)
- obchodní dům K. Vágnera v České ulici v Brně (1928)
- Úrazová nemocnice v ulici Ponávka v Brně (společně s Karlem Kepkou, 1930–1933)
- kostel svatého Augustina na náměstí Míru v Brně (1930–1935)
- kostel Krista Krále v Sudoměřicích (1930-1932)
- kostel sv. Anny ve Tvarožné Lhotě (1932-1933)
- onkologická léčebna (tzv. Dům útěchy) na Žlutém kopci v Brně (společně s Bedřichem Rozehnalem, 1931–1934)
- dívčí gymnázium v Lerchově ulici v Brně (1935)
a další
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Fischer na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Fischer (architekt)
- Vladimír Fischer v Encyklopedii dějin města Brna
- Vladimír Fischer v informačním systému abART
| Rektoři Vysokého učení technického v Brně | |
|---|---|
| 1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček | |
| Vysoké učení technické v Brně | |
Portály: Architektura a stavebnictví | Lidé
