Fluorid olovnatý

Fluorid olovnatý

Obecné
Systematický název	Fluorid olověný
Anglický název	Lead(II) fluoride
Německý název	Blei(II)-fluorid
Sumární vzorec	PbF₂
Vzhled	bílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS	7783-46-2
PubChem	24549
Vlastnosti
Molární hmotnost	245,20 g/mol
Teplota tání	824 °C
Teplota varu	1 292 °C
Teplota změny krystalové modifikace	427 °C (α → β)
Hustota	8,445 g/cm³ (α) 7,750 g/cm³ (β)
Index lomu	n_D= 1,766 26
Rozpustnost ve vodě	0,064 g/100 g (20 °C) 0,0673 g/100 g (25 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	kys. fluorovodíková kys. chlorovodíková (málo)
Součin rozpustnosti	2,69×10⁻⁸
Měrná magnetická susceptibilita	−2,96×10⁻⁶ cm³ g⁻¹
Struktura
Krystalová struktura	kosočtverečná (α) krychlová (β)
Hrana krystalové mřížky	modifikace α a= 388,9 pm b= 642,8 pm c= 763,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔH_f^°	−676,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔH_t	48,5 J/g
Entalpie varu ΔH_v	653 J/g
Standardní molární entropie S^°	113,0 J K⁻¹ mol⁻¹
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔG_f^°	−630,5 kJ/mol
Izobarické měrné teplo c_p	0,302 J K⁻¹ g⁻¹
Bezpečnost
GHS07 GHS08 GHS09 ^[1] Nebezpečí^[1]
R-věty	R61, R20/22, R33, R62, R50/53
S-věty	S53, S45, S60, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid olovnatý (chemický vzorec PbF₂) je bílá práškovitá nebo krystalická látka, velmi omezeně rozpustná ve vodě. Je dobře rozpustný v roztoku kyseliny fluorovodíkové za vzniku fluorokomplexů olova, rozpustnější, ovšem stále málo, v roztoku kyseliny chlorovodíkové, s kyselinou sírovou reaguje a s kyselinou dusičnou reaguje za horka.

Použití

Fluorid olovnatý se používá:

V nízkotavitelných sklech
Do skleněných vrstev odrážejících infračervené záření
Jako katalyzátor při výrobě pikolinů

Příprava

Fluorid olovnatý lze připravit několika způsoby. Jednou možností je reakce hydroxidu olovnatého Pb(OH)₂ nebo uhličitanu olovnatého PbCO₃ s kyselinou fluorovodíkovou a směs se následně odpaří do sucha:

Pb(OH)₂ + 2 HF → PbF₂ + 2 H₂O nebo PbCO₃ + 2 HF → PbF₂ + H₂O + CO₂

Jinou možností je srážení roztoku dusičnanu olovnatého Pb(NO₃)₂ kyselinou fluorovodíkovou nebo nějakým rozpustným fluoridem jako je fluorid draselný. Vzniklý fluorid olovnatý se následně odfiltruje:

2 KF + Pb(NO₃)₂ → 2 PbF₂ + KNO₃ nebo 2 HF + Pb(NO₃)₂ → 2 PbF₂ + HNO₃

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lead(II) fluoride na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Lead fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle II.

Fluorid stříbrnatý (Ag F₂) • Fluorid americnatý (Am F₂) • Fluorid argonatý (Ar F₂) • Fluorid barnatý (Ba F₂) • Fluorid berylnatý (Be F₂) • Difluorkarben (C F₂) • Fluorid vápenatý (Ca F₂) • Fluorid kademnatý (Cd F₂) • Fluorid kobaltnatý (Co F₂) • Fluorid chromnatý (Cr F₂) • Fluorid měďnatý (Cu F₂) • Fluorid dysprosnatý (Dy F₂) • Fluorid europnatý (Eu F₂) • Fluorid železnatý (Fe F₂) • Fluorid gallnatý (Ga F₂) • Fluorid germanatý (Ge F₂) • Fluorid rtuťnatý (Hg F₂) • Fluorid iridnatý (Ir F₂) • Fluorid kryptonatý (Kr F₂) • Fluorid hořečnatý (Mg F₂) • Fluorid manganatý (Mn F₂) • Fluorid neodymnatý (Nd F₂) • Fluorid nikelnatý (Ni F₂) • Difluorid kyslíku (O F₂) • Fluorid olovnatý (Pb F₂) • Fluorid palladnatý (Pd F₂) • Fluorid polonatý (Po F₂) • Fluorid platnatý (Pt F₂) • Fluorid radnatý (Ra F₂) • Fluorid radonatý (Rn F₂) • Fluorid sirnatý (S F₂) • Fluorid samarnatý (Sm F₂) • Fluorid cínatý (Sn F₂) • Fluorid strontnatý (Sr F₂) • Fluorid titanatý (TiF₂) • Fluorid thulnatý (Tm F₂) • Fluorid vanadnatý (V F₂) • Fluorid xenonatý (Xe F₂) • Fluorid ytterbnatý (Yb F₂) • Fluorid zinečnatý (Zn F₂) • Fluorid zirkonatý (Zr F₂)

viz též Diborotetrafluorid (B₂F₄)