Chuang Chua

Chuang Chua
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Číny
Narození25. ledna 1913
Ci Prefecture nebo Ci County
Úmrtí24. listopadu 2010 (ve věku 97 let)
Peking
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
ChoťHe Liliang
Alma materYenching University
Profesediplomat a politik
CommonsHuang Hua (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chuang Chua (čínsky pchin-jinem Huáng Huá, znaky zjednodušené 黄花, tradiční 黃華; 25. ledna 1913 – 24. listopadu 2010) byl komunistický revolucionář, politik a významný diplomat. V letech 1976–1982 působil jako ministr zahraničí a od roku 1980 do roku 1982 jako místopředseda vlády, poté byl do roku 1983 státním poradcem vlády. Pomáhal při navazování diplomatických styků Čínské lidové republiky se Spojenými státy, roku 1978 podepsala Čína dohodu o přátelství s Japonskem a od také se účastnil jednání s Velkou Británií, kde se probíral status Hongkongu.[1]

Život

Chuang Chua, původním jménem Wang Žu-mej, se narodil v provincii Che-pej roku 1913. Byl jeden z prvních studentů na Jenčchingské univerzitě v Pekingu, kde se naučil skvěle mluvit anglicky. V roce 1936 vstoupil do Komunistické strany Číny v Jen-čchingu a změnil si jméno na Chuang Chua. Ještě téhož roku doprovázel amerického novináře Edgarda Snowa, který byl pozván Mao Ce-tungem, na základnu v Jen-anu. Edgard Snow napsal později Red Star Over China. Chuang Chua v Jen-anu po návštěvě Edgarda Snowa zůstal i nadále a pracoval pro Ču Tea, později pro Jie Ťien-jinga.[1]

Výborná znalost angličtiny zajistila po založení ČLR Chuang Chuaovi pozici na ministerstvu zahraničí. Podílel se na diskuzi o příměří v Koreji v roce 1953, podílel se na navázání vztahů se Spojenými státy a též byl i při vstupu Číny do OSN v roce 1971.

Během šedesátých let Chuang strávil většinu času v Ghaně jako velvyslanec, poté v Egyptě. V době kulturní revoluce se vrátil domů, byl spolu i se svou manželkou zatčen a vykázán na venkov k nuceným pracím. Vyhnanství netrvalo dlouho, protože byl rehabilitován a také jmenován prvním velvyslancem ČLR v OSN. Od roku 1971 byl prvním stálým zástupcem OSN. Dne 12. srpna 1978 podepsal Dohodu o míru a přátelství s japonským ministrem Sonodou. V roce 1976 po smrti Mao Ce-tunga byl ministr zahraničí, Čchiao Kuan-chua, propuštěn z funkce a Chuang byl jmenován jeho nástupcem. V úřadu také předsedal oficiálnímu navázání diplomatických vztahů s USA.[1]

Byl dlouholetým členem ústředního výboru KS Číny (1973–1987). Po odchodu z vlády zastával funkci místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1983–1988), byl členem stálého výboru ústřední poradní komise KS Číny (1987–1992).

Chuang Chua zemřel v roce 2010 v 97 letech na selhání plic a ledvin.[2]

Reference

  1. ↑ a b c 何理良：和黄华携手走过的日子 - 亲历者口述和回忆 - 抗日战争纪念网. www.krzzjn.com [online]. [cit. 2020-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-17. 
  2. ↑ BARBOZA, David. Huang Hua, 97, a Diplomat Who Served China, Dies. The New York Times. 2010-11-24. Dostupné online [cit. 2020-05-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Externí odkazy

Člen Státní rady (vlády) Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954)
Čou En-laj I (1949–1954)
Místopředsedové státní rady (1954– )
vláda: Čou En-laj II (1954–1959)
Čou En-laj III (1959–1965)
Čou En-laj IV (1965–1975)
Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972)
Čou a Chua (1975–1978)
Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien
Chua a Čao (1978–1983)
od 1978
Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980)
od 1982
Čao C’-jang II (1983–1988)
Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Čang Kao-li • Liou Jen-tung • Wang Jang • Ma Kchaj
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Státní poradci státní rady Čínské lidové republiky
vláda: Chua a Čao (1978–1983)
Čao C’-jang II (1983–1988)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Tchie-jing • Čchin Ťi-wej • Wang Ping-čchien • Sung Ťien • Wang Fang • Cou Ťia-chua (od 1991 místopředseda Státní rady) • Li Kuej-sien • Čchen Si-tchung • Čchen Ťün-šeng • Čchien Čchi-čchen (od 1991)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Ministři zahraničních věcí Čínské lidové republiky
Čou En-laj (1949–1958) • Čchen I (1958–1972) • Ťi Pcheng-fej (1972–1974) • Čchiao Kuan-chua (1974–1976) • Chuang Chua (1976–1982) • Wu Süe-čchien (1982–1988) • Čchien Čchi-čchen (1988–1998) • Tchang Ťia-süan (1998–2003) • Li Čao-sing (2003–2007) • Jang Ťie-čch’ (2007–2013) • Wang I (2013–2022) • Čchin Kang (2022–2023) • Wang I (od 2023)
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
Pcheng Čen, Siao Ťin-kuang, Ču Jün-šan (zemřel 1981), Š’ Liang
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
Čchu Tchu-nan
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir
Autoritní data Editovat na Wikidatech